Harry:
Ráno:
Ráno hned co jsem se vzbudil což bylo asi v půl deváté,tak jsem se šel nasnídat a provést ranní hygienu.
Hned po ranní hygieně jsem se oblékl.
Hrozně jsem se na dnešek těšil,konečně si půjdu vybrat svého hybrida.
Jakmile jsem byl hotov,tak jsem vyrazil na cestu,jelikož bylo 9:45 a cesta mi trvá přibližně 20 minut,tak počítám s tím ze Liam bude mít zas keci o tom jak neumím nikde chodit včas.
Po asi dvaceti minutách jsem dorazil na domluvený místo kde už Li netrpělivě přešlapoval,čemuž jsem se musel zasmát.
Jakmile jsem k nim došel,tak jsme se pozdravili a já se jich zeptal jak se mají.
,,Dobře" odpověděl mi Ni-Ni.
Liam mi neodpověděl a jen se na mě díval tím stylem: "Přestaň mlýt pantem a pohni" což u mě vyvolalo jen další smích načež se Lima ještě víc zamračil.
Nakonec se ale taky zasmál,takže jsem teď stali na chodníku a všichni tři se smáli na celý kolo.
Když jsme se konečně uklidnili (a že to ale trvalo) tak jsme se konečně přesunuli dovnitř na něco jako recepci (teda aspoň to tak vypadalo) nebo to byly informace (nevím v tomhle se moc nevyznám).
Za pultem nebo co to bylo stala celkem na pohled mile vypadající paní či slečna která nás s úsměvem pozdravila.
,,Dobrý den"pozdravili jsme ji nazpět.
,,Jak vám mohu pomoci?"zeptala se nás a usmála se.
,,No...já by jsem si chtěl adoptovat hybrida"řekl jsem poměrně nervózně.
Nevím proč ale nerad mluvím s cizími lidmi.
,,Dobře to nebude problém.
A máte nějakou představu jak by měl vypadat? Jako třeba jestli by to měla být holka či kluk,barvu vlasů atd..."zeptala se mě.
,,No...Včera jsem viděl na zahradě sedět jednoho hybrida s pronikavíma modrýma očima,měl brunet vlasy a hnědé ouška i ocásek"řekl jsem a usmál se nad včerejší vzpomínkou na modroočka.
,,Asi vím koho máte namysli"usmála se na nás Laura jak jsem si později přečetl na její jmenovce.
Laura nás zavedla k pokoji na kterém se vyjímalo číslo 28 a pod ním jméno Louis Tomlinson.
,,Jen vás předem upozorňuji je celkem dost plachý,protože se bojí a jelikož ho tu ostatní celkem dost šikanovali tak má strach z jakýchkoli dotyků.A než se zeptáte tak ano já jsem s tou šikanou zkoušela něco dělat,ale bylo to k ničemu už jsem s tím byla i u ředitelky,ale ta mi na to vždy jen řekla ze jsou to jen puberťáci a že si to sami" Laura to dopověděla a smutné se se na nás usmála.
,,Otevřete ty dveře prosím"poprosil jsem ji.
Jen se na mě usmála a ty dveře otevřela,vešla dovnitř a my hned za ní.
Jen co jsem vešel jsem uviděl ono modrookého brunetka kterého jsem vyšel včera na zahradě,což mi vyvolalo úsměv na tváři.
Viděl jsem ho jak ležel rozpláclej na posteli s mobilem ruce a stále si bas ještě nevšiml.
Hned jak zaznamenal že někdo vešel do místnosti,tak telefon zahodil někam na postel a sám se schoulil do klubíčka v rohu postele.
(Asi se vážně bojí) prolítlo mi hlavou načež jsem se jen zamračil.
,,Tak toto je Louis"řekla Laura.
,,Ahoj Loui tento milí pán by si tě rád vzal domů,tak si můžeš zabalit věci"usmála se na Louise
,,A my jen sepíšeme papíry a je váš" s tím se na mě podívala jelikož do teď koukala na Louiho.
Louis:
Bylo mi nějak jedno že někdo zaklepal
a tak jsem stále svoji pozornost věnoval telefonu v mojí ruce.
Až když někdo promluvil tak jsem se s leknutím otočil.
Jak mile jsem zjistil že je to Laura a tentokrát nepřišla sama tak jsem hned zahodil telefon někam na postel s sám se schoulil do klubička v horním rohu postele jelikož jsem se bál že mi ublíží jako to dělali i ostatní.
Ikdyž tento pan nevypadá že by mi chtěl ublížit spíš naopak vypadá mile.
,,Tak toto je Louis"představila mě Laura.
,,Ahoj Loui tento milí pán by si tě rád vzal domů,tak si můžeš zabalit věci"nějak jsem na to že se mám zabalit nereagoval,jelikož mě zaujal ten muž a až teď mi vlastně došlo že to je TEN muž.
Ten kudrlinka,kterého jsem jsem včera viděl a neskutečně mě zaujal.
Jen jsem zvládnul sedět v rohu postele schoulenej v klubíčku a zaskočeně koulal na dva kluky u dveří,protože kudrlinka někam odešel,hádám že asi podepsat nějaký ty papíry o kterých Laura mluvila.
Ten blonďáček co stál u u dveří ještě s nějakým mužem se odhodlal a pomalu se ke mě přibližoval. Nešel z něj strach spíš naopak vypadal hrozně přátelsky a mile,ale i žák jsem měl strach.
Jen co ke mě došel,taky si sedl na kraj poště a stále na mě s úsměvem koukal.
,,Ahoj já jsem Niall a toto je můj přítel Liam"představil je oba Niall
,,Ty jsi Louis že"zaculil se na mě Niall na čež jsem jen kývl hlavou,ale ze své skrýše nevylejzal.
,,Tak to se teď budeme potkávat častěji,protože si tě Harry chce vzít domů a my jsme s Hazzou nejlepší kamarádi"zdělil mi Niall.
,,O-on jmenuje...se H-Harry" zeptal jsem se potichu se značnou dávkou nervozity.
,,Jop..to kudrnatý pako nese jméno Harry"zasmál se Niall.
(Dokáže se někdy vůbec zamračit zatím se stále jenom usmívá) pomyslel jsem si.
,,Co mě tu pomlouváš" přišel do místnosti Harry s úsměvem na tváři.
,,Nepomlouvám" zasmál se Niall.
,,Jen jsem tady Louimu uděloval tvé jméno"upřesnil to Niall načež Harry jen přikývl a přešel pomalím tempem k nám a dřepnul si k posteli.
,,Tak ještě jednou-Ahoj já jsem Harry"usmál se na mě kudrnáč a natáhl ke mě ruku.
,,L-Louis" odpověděl jsem mi koktabe a váhavě mu též podal ruku.
S tím jsem se začal opatrně ,rozbalovat' ze svého klubíčka.
,,Tak co by jsi řekl na to kdyby jsme ti pobalili všechny věci co ti máš a jeli domů?"podíval se na mě Harry.
Jen jsem kývl hlavou na znamení toho že souhlasím.
,,Jen mě budeš muset nabigovat dobře?" Zeptal se mě.
,,J-jo..tak k-kufr m-myslím že j-je ve skříni"řekl jsem mu nervózně.
A Harry jak jsme tedy řekl vytáhl kufr ze skříně.
,,Moc v-věcí n-nemám" Harry se jen usmál a naskládal všechny věci do kufru.
,,Nějakou kosmetiku jako například šampóny,voňavky a tak máš?" Optat se mě Harry a já jen kývl a ukázal na noční stolek se šuplíkem vedle mě postele.
,,T-tyto všechny vě-věci tam m-můžeš dát taky" řekl jsem a Harry tak s úsměvem udělal.
Jen co Harry povalil všecky mé věci,které nesli kluci do auta,tak si mě Harry vzal do náruče a též mě nesl do auta.
(Poznámka autorky:jo vím že jsem psala že přišel pěšky ale dělejme ze si to auto nechal dovést hodí se mi to tak líp do příběhu😅)
Netuším proč mě bral do náruče když nohy mám a chodit umím taky,ale nestezuju si,tak jsem radši obmotal ruce kolem jeho krku a odložil si hlavu na jeho rameno ale jsem se mu líp nesl.
Cesta proběhla v klidu a celkem rychle. A tak jsme tak do 10 minut staly need Harryho domem.
....................................................................
....................................................................
Omlouvám se za případný chyby teprve to budu kontrolovat.💞
A ještě jednou se vám omlouvám že nevycházely části ale ta škola mi teď dávala dost zabrat a ještě k tomu jsem musela zarizovat střední a tak jsem to nestíhala😅
Ale slibuju že od středy zas začnou vycházet části tak jak jsem slíbila.
Tak jsem dneska napsal malinko delší část tak snad potěší❤️
1278 slov❤️
Týna❤️
