Harry:
Ještě nějakou dobu jsme si povídali než jsem se rozhodl jít domů,jelikož je už celkem pozdě.Klukům jsem slíbil že až se rozhodnu,tak se jim ozvu,protože až si půjdu nějakého toho kocourka adoptovat tak chtějí jít semnou.
Po cestě domů jsem přemýšlel jaký to asi bude pokud si nějakého kocourka vážně adoptuju.
Taky jsem nemohl přestat myslet na toho drobného modroočku kterého jsem dnes viděl sedět na té zachránce.
Nevím jak je to možný,protože tohle se mi ještě nikdy nestalo,ale hrozně mě zaujali ty jeho dokonalá modrá očka,to jakým pohledem se na mě díval,nebo ta jeho a zvednutý ouška."Toho drobečka musím mít"řekl jsem si nahlas.
Začal jsem přemýšlet kdy si pro něj dojdu a jelikož je dnes sobota to znamená že zítra je neděle a pokud budou mít otevřeno což si myslím že jo,tak by jsem si pro něj mohl jít už zítra.Chtěl by jsem ho u sebe mít co možná nejdřív takže to nemá cenu oddalovat.Ale ještě to budu muset napsal Liamovi jen doufám že už nebudou spát nerad by jsem je vzbudil.
Pro Liam: Čau kámo doufám že jsem tě nevzbudil,ale rozhodl jsme se že by jsem si toho kocourka šel adoptovat už zítra tak pokud nemate zítra nic důležitýho na práci,tak můžete jít semnou.
Od Liam: Čau neboj nevzbudil,ale netušil jsem že tam chceš jít už tak brzo,ale dobře no...
zítra v plánu nic nemáme tak napiš kdy a kde dáme sraz a my tam budem.
Pro Liam: To ani já jsem zprvu nevěděl ale tady v bytě je hrozný ticho tak by to chtělo co nejdřív si ho vzít tak proč ne rovnou zítra.A k tomu srazu tak se sejdem u toho dětského domova okolo 10 hodiny dopoledne vyhovuje?
Od Liam: Tak to chápu.A jo vyhovuje budeme tam.
- a máš nějakou představu jak by ten tvůj "vyvolený"měl vypadat?
Pro Liam: Asi tomu neuvěříš ale když jsem šel k vám tak jsem na zahrádce viděl sedět jednoho drobného klučinu s nádhernýma modrýma očima.
Takže nejspíš jeho,ale přišel mi hrozně plachej.
Odepsal jsem a odložil mobil vedle sebe na sedačku.
Po chvíli co jsem jen tak seděl a koukal před sebe na vypnutou televizi jsem se začal nudit tak jsem se zvedl a šel si udělat večeři.
Po večeři jsem odložil nádobí do myčky a šel vykonat večerní hygienu a pak do postele.
Louis:
Tentokrát to ale bylo jiný teď mě malování nedokázalo uklidnit tak jako vždycky.
Nevím jak je to možný,ale nemůžu na toho kudrnáče se smaragdovýma očima přestaň myslet.
Chtěl by jsem ho zase vidět.
Chtěl by jsem ho poznat vypadá hrozně přátelsky a určitě i bude hrozně milí.
Nechtěl jsem,ale nad tím přemýšlet pak by jsem byl zbytečně smutnej a to nechcu.
S tím jsem se zvednul a šel do sprchy kde teď nikdo není,jelikož už bude skoro devět hodin večer.
Když jsem vyšel ze sprch tak jsem zamířil do kuchyně pro něco si k večeři,protože ani na obědě jsem nebyl a začínám mít celkem hlad.Jen co jsem si dodělal véču tak jsem si ji vzal do pokoje kde jsem si ji i snědl.
Poté co jsem dojedl tak jsem si lehl do postele a přemýšlel jsem.Nechápu jak,ale zas mi přešel na mysl ten kudrnáč.
Nikdy mě někdo nezaujal tak jako on.
No nic nemá cenu nad ním přemýšlet když se už stejně nikdy neuvidíme.
Nakonec jsem s těmahle myšlenkama usnul.
Ráno:
Louis:
Ráno jak jsem se probudil což bylo okolo půl desátý jsem se šel nasnídat a pak vykonat ranní hygienu.
Tu vám popisovat nemusí protože všichni víme co to obnáší.
Po snídani a ranní hygieně jsem se vrátil do pokoje a plácnul sebou do postele.
Vzal jsem si do ruky mobil a začal projíždět sociální sítě.
Teda jen do tý doby dokud někdo nezaklepal...
*******************************************
******************************************
Omlivám se že teď nějakou dobu nevychazely kapitoly ale mám toho moc ve škole a teď jsem do toho ještě nemocná
I dneska ta kapitola je o ničem a i krátká za což se taky omlouvám
Budu se snažit psát delší kapitoly a i je častěji vydávat🥺❤️
Omlouvám se za případný chyby.
Týna💞
