29.7. Zlost

567 48 2
                                    

Harry se na profesora zamračil, jak ho najednou přepadla zlost. On rozhodně nebyl zbabělec a ten chlap by to měl vědět ze všech nejlépe, proběhlo mu hlavou jen chviličku před tím, než mu to došlo. 

V tom sdělení nebyla snaha ho naštvat, byl to pokus ho povzbudit. Ne úplně povedený, ale na obvykle nepřátelského profesora vlastně docela slušný. A to přirovnání k Davidovi… Měl to snad být náznak uznání?

Potlačil samolibý úsměv, který se mu snažil rozlít po tváři, a k Severusovu nemalému překvapení souhlasně přikývl. 

„Máte pravdu, profesore,“ prohlásil odhodlaně, „kvůli novinářům se rozhodně nevzdám své šance na štěstí.“ 

Ve stínu věštby (HP FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat