kapitola 2

46 3 0
                                    

Holčička držela v ruce něco malého a lesklého. "Kde je pan Kofka?" zeptala se roztomilým hláskem. " To jsem já, copak potřebuješ prcku?" "Tohle jsem tu našla včera" řekla a podala mu tři springlocky, které Springymu chyběly. "O můj bože děkuju moc, hledal jsem je" řekl s úsměvem Kofka a vzal si springlocky. " Chtěla bych si ještě něco objednat prosím" "copak to bude?" Kofka se usmál. " litr točeného Wildy prosím, s sebou" pak mu podala peníze a Kofka s radostí natočil Wildafolu do kelímku. Pak se holčička rozloučila a šla po svých. Z reproduktorů se ozval Kokossky hlas "prosíme všechny zachovat klid a pomalu se schovat pod nejbližší stoly, déšť měl vliv na naše soukromé politické projekty, které se tímto porouchaly a dostaly se mimo kontrolu, dokážou být nebezpeční a prosím i zaměstnance Kofku, aby s nimi i přes to, že je vyvinul nemanipuloval a ale na bezpečné místo, pomoc je na cestě, prosím neopoustejte areál Rodinného baru medvěda Freda, děkujeme". Než ale zazněl signál ukončení rozhlasu z back room byl slyšet krok a Kofka se tam i přes varování rozběhl. V back room zbyla už jen Nikki, která si závady nevšimla a Springy ji stihl chytit před začátkem rozhlasu a za pomoci springlocky, které pro něho jsou smrtící zbraní ji drží jako rukojmí. " To musí být jeho duše, nechce nám odsputit.." zařval Kofka. V té chvili do restaurace vtrhl vysoký muž s deštníkem, nebylo poznat kdo to je ale Kokosska moc dobře věděla koho si na opravu animazroniku zavolala. "Vaadri, díky bohu, vzal jsi Stevena?" "Jasně, Štýfne pojď nemáme moc času, má rukojmí a jen tak nám neodpustí" "um, pořád nechápu co se se Springymu stalo, ale dokážu ho deaktivovat." Vaadri se Stevnem se rozběhli do back room a dali do Springyho poslední 3 springlocky a když ho Steven napojil na svůj malý notebook podařilo se mu ho deaktivovat na pořád. Poté na oplátku chtěl vysvětlení, co se tu vlastně stalo. Kokosska o tom nerada mluví, ale měl by to vědět."Bylo to před 2 lety, když tu ještě nebyli zákazníci a Bar sloužil jako místo, kam jsme mohli přijít a pokecat jenom s vámi, pamatujete si na Ennyho?" Vaadri řekl "dost už, nebyla to naše vina." "Můžeš být chvíli potichu? Klidně odejdi, chybí nám všem a nic s tím neuděláme!" Zarvala na něho se slzami v očích. "abych pokračovala, jednoho dne konkrétně 23. ledna, kdy se Bar měl otevřít byl Enny u stage a čistil animatroniky, kdybych bývala byla dole, tehdejší nedokončený endo, který se ani hýbat neměl.. by ho neporadil natolik, že když přijela sanitka bylo už pozdě." Vaadri a Kokosska se rozbreceli a Steven tiše odešel "každopádně  děkuju, asi si myslí že je to váše vina, ale co tak vím tak Springy po Kokossce nešel" "ne." Steven tiše odešel a Kokosska obejmula Vaadriho. "Taky mi chybí, měl by jsi už jít domů je pozdě" Vaadri neměl sílu odpovědět tak jenom ukázal palec nahoru a odebral se zadním vchodem. Jsi v pohodě Maru? Řekla vystrasena Sarkona, když ji viděla. " To nic, Steven chtěl vědět jak to bylo s Ennym" "chápu, co jsi mi to chtěla říct? Za chvíli už Random půjde, další autobus jede za hodinu, nechci aby na mě čekal" ok, pojď do back stage" obě šly do back stage a Kokosska ji ukázala velkou tabuli, na které byl seznam pohřešovaných dětí a teenagerů a místa kde byli naposledy viděni...

the Springy OnesKde žijí příběhy. Začni objevovat