Po 'hádce' s Lukem jsem šla spát. A teď je ráno 11:27 a já nechystám vylézt z postele. Kluci dole dělají hrozný rámus a občas tak Michael nebo Ash něco zařvou. Už se to nedá vydržet tak prostě vylezu z té krásně teplé postele a seběhnu schody do obýváku ze kterého všechny zvuky ozývali. Když kluci zaregistrovali to že jsem z nich chytla výbuch smíchu hned dělali jako že nic. Když jsem se dostatečně uklidnila vydala jsem ze sebe konečně vydala smyslu plnou větu „co to tady děláte?" ani jsem to nedořekla a hned jsem se zase začala smát tak že jsem z toho spadla na schody a válela se tam. Když už jsem se vážně uklidnila vstala jsem ze schodů a došla do kuchyně kde jsem se napila. Za sebou jsem uslyšela hlas, lekla jsem se až mi z toho spadla sklenička. Podle smíchu který jsem uslyšela jsem poznala Caluma. „Calume běž pryč" zašeptala jsem. "Beth víš že to nepůjde. Vím že tě mrzí to že jsem ti tehdy ublížil, ale neublížil jsem tím jen tobě ale i sobě. Ty si myslíš že to pro mě nebylo těžké? Nikdy jsem nic takového nechtěl říct, ale měl jsem vztek na Aarona protože jsme se pohádali. Elisabeth vážně moc mě to mrzí." dokončil Cal. „Fajn..zapomeňme na to, ale jestli se něco takového bude opakovat už s tebou do konce života nepromluvím!" hned co jsem to dořekla uvěznil mě Cal v jeho obětí. „Cale nemůžu..dýchat" řekla jsem Calovi „jo, jasně, promiň" usmál se na mě. „Co takhle zajít do bazénu?" zeptala jsem se kluků když jsme se přemístili s Calem z kuchyně do obýváku. Při slovu bazén kluci vyletěli z gauče a hned běželi do svých pokojů pro plavky.
O 10 minut později:
Už jsme stáli před bazénem a hrozně se smáli. Bylo to super. Hrozně jsme s klukama dělali blbosti. Už bylo hodně pozdě. Nakonec jsme si šli všichni lehnout.
........………………………………… já vím..nic moc a hlavně moc krátké ale nemám moc čas:-/ xoxo
