předem se omlouvám za chyby!!
_____________
Luke:
Zítra to jsou dva měsíce od toho co Lizzie srazil nákladák. Už jsou to dva měsíce co je v tom zasraným kómatu a já nemůžu nic dělat. Celý dny u ní sedím, nosím jí kytky a povídám si s ní protže vím že ona mě slyší. Za ty dva mesíce jsem si uvědomil jak moc ji miluju. Doktoři říkali že je to s ní vážný a nedávají jí moc naděje že se probudí.
Druhý den:
Tadáá dneska jsou to dva měsíce co je v kómatu. Hemmingsi zatleskej si! Je 10:35 a já jedu v 11 do nemocnice.
Když tam dojedu jdu stejně jako každý den do jejího pokoje. Když vejdu vidím jak pomalu ale jistě stoupá a klesá její hrudník. Její obličej nejeví žádné znamky života a její pleť je snad bělejší než zdi jejího pokoje. Vzal jsem si malou stoličku a přisunol si jí k její posteli. Vzal jsem její ruku pomalu do té své. Byla ledová, jako kdyby byla mrtvá, ale já vím že ona není mrtvá je to moje malá bojovnice. Chvilku jsem na ní koukal a pak spustil svůj 'monolog' . ,,Vzpomínáš jak jsme se potkali poprvé? Měla si na sobě růžové šatičky s mašličkou na pase. Prostě malá princezna'' nad tou vzpomínkou se usmál ,,Jako malý jsem byl do tebe blázen. Pane bože, co to tady plácám vždyť já tě pořád miluju. Vzpomínám si jak jsem ti dal pusu pod tím stromem a řekl ti že jednoho dne si tady před tebou kleknu a zeptám se tě jestli si mě vezmeš. A vzpomínáš si jak jsme utekli oknem když na nás tvoje mamka křičile protože jsme vběhli v botech do obýváku zrovna když vytírala?'' oči se mi zalili slzami a já pomalu začal brečet ,,Taky si vzpomínám na to jak jsem ti řekl že až budu velký a budu bohatý koupím ti jednorožce. Udělal jsem chybu když jsem od tebe odjel. Myslel jsem is že na tebe zapomenu, ale nezapomněl. Vždycky když o tobě Calum mluvil moje srdce vynechalo úder. Naivně jsem si myslel že když budu mít holek kolik chci že na tebe zapomenu, ale ono se tak nestalo. Každým dnem jsem na tebe myslel. V pokoji jsem měl vystaveny všechny fotky které jsme kdy nafotili. Možná to bude znít divně, ale já tě miluju už od malička. Lizzie, moje malá Lizzie prosím vrať se mi. Chybíš mi tu. Chybíš nám tu. Prosím Lizzie, miluju tě.''
Elizabeth:
Slyšela jsem Lukův hlas. slyšela jsem všechno co mi říkal. Tolik jsem mu chtěla říct že ho miluje, ale nemohla jsem. Nešlo to, snažila jsem se otevřít oči nebo aspoň něco říct, ale prostě to nešlo. Moje víčka byla tak těžká že jsem si myslela že je snad nikdy neotevřu. Věděla jsem že se na mě Luke kouká. Pokoušela jsem se mu stisknout ruku, dávala jsem do toho všechno, až se to nakonec povedlo. Ruku jsem mu stiskla. ,,Lizzie?'' promluvil. Pomalu ale jistě jsem otevírala oči když v tom............................
___________________________________________________________________________________________________Jojojojojo :D jsem zlááá
Bitchess další íl po X letech :3 miluju vás ♥
xoxo Mája
