Láska nebo chtíč?!

1. Dnes se to změní

Sedím sama na lavičce a přemýšlím, co jsem dělala celu dobu tak špatně. Nemám žádného přítele ani kamarády. Vždycky jsem byla slušná, ale bohužel jsem také plachá a všichni si semnou dělali, co chtěli, ale dnes jsem se rozhodla, že se to změní. Konečně jsem dodělala maturitu a teď bych měla být někde s přáteli a oslavovat. Ale není nikdo, kdo by to semnou kromě mamky oslavil. No jo no co bych taky mohla čekat celou střední jsem měla jiné starosti a na přátele jsem neměla čas. Nejdřív se rozváděli rodiče a když už jsem si myslela, že všechno bude lepší potkala jsem Gabriela a věřila jsem, že je to normální chlap ano chlap byl o deset let starší než já ale, bylo mi s ním příjemně, taky byl docela hezký i když ne zrovna můj typ, blond krátké vlasy, modré oči, vypracované tělo a navíc jsem mu uvěřila, že to co s ním cítím je láska. A také proto jsem s ním chtěla přijít o panenství a taky se tak jednoho dne stalo.

Jenže byl hrubý a moje představa o prvním milování byl úplně jiná, taková jako z romantických filmů nebo knížek. Bohužel on to tak neviděl, jen mě povalil na postel a to doslova, svlékl kalhoty i s kalhotkami a ponořil do mě svůj penis. V tu chvíli mi vyhrkli slzy bolestí, ale on si toho nevšímal a neustále pokračoval v tvrdém přirážení, dokud ve mně nebyl celou svojí délkou a pochvíli se celí zachvěl, převalil na bok a usnul. Raději jsem hned odešla do koupelny a pustila sprchu, roztřesená do ní vlezla a snažila se to ze sebe všechno smýt. Cítila jsem se strašně pošpiněná. A poté mi došlo, co jsem ho nechala udělat, začali se mi znovu hrnout slzy do očí, až jsem to nevydržela a sesunula se po kachličkách na zem a rozbrečela jsem se naplno. Ani nevím, jak dlouho jsem tam tak seděla, ale už na mě začala téct studená voda. Zvedla jsem se a přešla k zrcadlu a zadívala se do zrcadla a hledala změnu, protože všichni tvrdili, jak se potom člověk změní, je veselejší a dospělejší, ale já viděla jen holku se zarudlíma očima od pláče jinak žádná změna.

Když jsem se vrátila k němu do pokoje pořád spal a tak jsem si k němu klekla a zatřásla jsem s ním on se jen pohnul a řekl „ Nech mě Charlotte" v tu chvíli jsem se neudržela a vlepila mu facku a zařvala jsem „ Já nejsem Charlotte ty debile" vykuleně otevřel oči a zamrkal a zřejmě jsi uvědomil co řekl „ Ježiš promiň to....to jsem se jen přeřekl jak jsem byl rozespalí Zoe" „ Já ti dám, že jsi se přeřekl" zařvala jsem na něj. On vstal a chtěl si mě k sobě přitáhnout, ale já jsem ho co nejsilněji odstrčila, až narazil do stolu a divně se na mě ušklíbl až mi z toho naběhla husí kůže. Znovu se začal přibližovat ale nakonec se kousek odemě zastavil „Stejně jednou budeš jen moje" sykl. Vzal za kliku a odešel z pokoje, já jen vyděšeně koukala před sebe dokud mě z toho neprobrala rána jak zabouchl za sebou dveře od domu.

Od toho dne uběhl asi měsíc a naštěstí jsem ho už neviděla, ale pořád jsem měla takoví nepříjemný pocit jako by mě neustále někdo sledoval a to dokonce i teď na lavičce, ale to určitě je jen moje velká představivost.