Láska nebo chtíč?!

2. Nový soused

Když už jsem si konečně přestala přemítat svůj dosavadní život a byla jsem rozhodnuta, že dnešním dnem se všechno změní, vstala jsem s úsměvem a chtěla už jít domů, ale stále mi zůstával divný pocit. A Tak jsem se rozhlédla, ale nikoho jsem neviděla. Určitě se mi to jen zdá a, proto jsem sebrala kabelku z lavičky a šla domů. Když jsem přicházela k domu, před bránou stálo cizí auto.

Bylo to černé BMW, které jsem tu nikdy neviděla a tak jsem si myslela, že patří některému ze sousedů. A také, že jsem se nepletla. Hned, jak jsem otevřela dveře, uslyšela jsem mamku, jak na mě křičí něco o sousedovi, nejdříve jsem jí nevnímala a ani neslyšela taky, jak bych mohla, když na mě křičela přes celí barák. Jako pokaždé pousmála jsem se a šla něco hledat k jídlu, ale jako obvykle tu nic pořádného nebylo. Jak by taky mohlo, když neměl nikdo čas dojít nakoupit, mamka celí den v práci a já do teď chodila do školy, ale to se odedneška mění, zítra jdu na pohovor na pozici osobní asistentky u jedné firmy, ani vlastně nevím, jak se ta firma jmenuje a co tam dělají. Zamračila jsem se nad tím. Pochybuju, že by mě vzali, kdybych to nevěděla, takže mě dnes čeká ještě, abych si ty informace zjistila a naučila. Nerada bych vypadala jako nějaká blbka co si myslí, že jí stačí k tomu místu hezké tělo, který jsem ani neměla, takže mi nic jiného nezbývalo. Tak jsem si nakonec z ledničky vzala jogurt a šla po schodech do svého pokoje. Najedla jsem se a zapnula si na stole noví notebook, který jsem dostala k devatenáctým narozeninám od mamky. Otevřela jsem si prohlížeč a hledala informace na zítřejší pohovor. Zjistila jsem, že se jedná o velkou firmu, která má po celé zemi, kluby, restaurace a hotely. A právě tu postavili nový hotel Estreans s restaurací a novým klubem Desire. A hledají osobní asistentku, která by pracovala přímo pro ředitele. To mě docela zaskočilo, nikdy by mě nenapadlo, že můj životopis se jim bude líbit a dostanu se mezi poslední tři uchazečky, už jenom kvůli tomu že nemám žádnou praxi a měla bych pracovat přímo pro ředitele?  To mě vážně udivovalo. Když jsem se podívala na hodiny a zjistila, že je pomalu jedenáct, zaklapla jsem počítač, vzala si pyžamo a šla se osprchovat. Když jsem vylezla, byla jsem úplně mrtvá a tak jsem si akorát připravila kabelku se životopisem a poznámkami o firmě, které si ještě cestou jednou přečtu, abych na něco nezapomněla. Zalezla jsem do postele, nastavila jsem si budík na pátou hodinu a po chvilce jsem usnula.