Láska nebo chtíč?!

6. Na zajíčky

Když jsem přicházela k domu, znovu tu stálo to samé BMW co včera. Udivuje mě, že takové auto nechají stát před bránou, když mají tak obrovský pozemek a jen na příjezdovou cestu by se vešlo nejmíň pět aut a hlavně co si pamatuju z dětství, když v něm ještě bydlel můj kamarád Alrick, tak u domu je obrovská garáž. No jo úplně něco jiného než náš obyčejný rodinný domek. Jen jsem si nad tím povzdechla a odemkla dveře od našeho domu. V kuchyni seděla mamka a dívala se na její oblíbenou kriminálku, ale jak mile mě zahlídla tak televizi vypla. Což bylo divný nikdy by si jí, nenechala ujít. Pozdravila jsem jí. „ Ahoj mami.“ „Ahoj tak co jak dopadl pohovor?“  „No nevím zítra mi mají dát vědět.“ „Určitě ti to místo dají.“ mrkla na mě a já se musela usmát. „A co už jsi viděla našeho nového souseda? Je to vážně fešák.“ Vybalila na mě hned, a já jsem na ní jen udiveně koukala a pak se začala smát. „Co je tu k smíchu? Tobě se snad nelíbí?“ „Ne že by se mi nelíbil mami, já ho ještě neviděla jenom jeho drahý auto, co pořád stojí před bránou.“ „Jo to tam asi ještě chvíli stát bude, rekonstrují celí barák tak se tu včera byl zeptat, jestli nám nebude vadit, když ho nechá tam, aby na něj něco nespadlo.“ „Aha tak to chápu já mít takové auto, tak bych ho ale raději nenechávala takhle venku, ikdyž on by si určitě mohl koupit další, kdyby se tomuhle něco stalo.“ Ušklíbla jsem si při představě, že já takové auto možná nikdy mít nebudu a on by si klidně mohl koupit deset dalších. „No to máš asi pravdu, ale nemusíš ho hned soudit, zdál se být docela milí.“ „Že by se nám tu někdo zamiloval?“ smála jsem se. „Nech toho Zoe, vždyť mu může být tak kolem třiceti.“ „No a to snad vadí?“ „No to víš, že jo, nejsem na zajíčky.“  Obě jsem, se začali hrozně smát a já odešla do pokoje.

Zbytek dne jsem se snažila uklízet, ale stále jsem musela myslet na Eliota a jeho oči a ten zatraceně sexy úsměv. A když už jsem měla konečně uklizeno tak jsem si pustila romantický film, u které ho jsem si pobrečela a zase mě napadlo, že já nikdy nepotkám někoho, kdo by mě tak moc miloval. Nakonec jsem vypla televizi a naštvaná sama na sebe, že mě napadají takové blbosti, jsem si šla lehnout.