Ráno jsem vstala a jela do práce. Snídani jsem si koupila po cestě v pekárně. Nik i mamka už byli v práci a na stole byl akorát vzkaz, že se mamka zdrží, tak má jeden z nás nakoupit jídlo abychom měli z čeho zítra udělat oběd. Nechala jsem ho tam i ze seznamem pro Nika, protože já jsem dneska v práci do jedenácti, takže bych jít nakoupit nestíhala.
Dneska měli všichni dobrou náladu, protože je pátek, takže nám to rychle utíkalo. Dokonce jsem si neodpustila i par otoček mezi stoly. Nemůžu si pomoct, ale dneska mě to baví. Sice jsem po celým týdnu neskutečně unavená, ale teď to na sobě moc nedávám znát. Když mam dobrou náladu, tak je všechno snadší a dokonce si ji ani nenechám zkazit od některých podrážděných lidí. Nesmím zapomenout, že se mam po práci ozvat Benovi. Přemýšlím, ale že první napíšu Fandovi aby mi řekl to na co zapomněl a nebo mi to říct nechtěl, protože s Bena to nedostanu. Vím ze mi prostě neřekl všechno, protože se Ben sám prozradil, že něco vážného tají. Ale co mohla bych prostě jen přestat být zvědavá, ale tak když toho člověka znáš jen chvíli potřebuješ o něm vědět víc...
Po práci jsem došla do auta trochu jak zombie. Cítím na sobě strašnou únavu a do toho ještě vidím jak mi padají víčka. Zavolal jsem Fandovi, který mi to hned zvedl.
"Ano Majo... něco jsem zapomněl ?" Zeptal se
"Myslím, že jo, protože když jsem se včera viděla s Benem dal mi hodně najevo, že přede mnou tají něčí vážnyho. Něco kvůli čemu nechce jít na policii... tak jen jestli mi to nechceš náhodou říct, protože z něho to nedostanu. Slibuju, ze mu neřeknu o tom, že to vím." Odpověděla jsem mu
"Dobře... můžu ti to tak maximálně naznačit. Zbytek si budeš muset domyslet sama. " řekl mi. Souhlasila jsem.
Naznačil mi, že by se mohlo jednat o nějakýho člověka. Prostě, že v tom má prsty nějaký další člověk díky kterymu se to nemůže nahlásit. Tohle už mi přijde jako nějaký začarovaný kruh. Podle mě si ze mě jen utahuji. Už nevěřím ničemu. Prostě s Benem někam na tři dny vypadnu a poznám jestli v něčem jede nebo ne. Takzvaně si ho proklepnu.Přijela jsem domu sbalila par věci a napsala na číslo, které mi Ben řekl. Hned mi přišla odpověď, že je za chvíli u mě. Vše jsem řekla mamce a jelikož jsem ve dveřích pak potkala Nika s taťkou, tak vzápětí jsem to řekla i jim. Poprali nám hezky počasí a žádný problémy a pak se semnou rozloučili. Nastoupila jsem k Benovi do auta a jeli jsme. Cestou jsem se ho zeptala kam a co tam. Odpověděl mi, že je to překvapeni, ale určitě se mi tam bude líbit. Hlavně mam všechny starosti a negativa hodit za hlavu a nechat je doma.
Dojeli jsme na pro mě neznáme místo. Vím, jen ze jsme blízko hranic. Ubytovali jsme se v jednom dost luxusním penzionu a dostali jsme pokoj v posledním patře a je to zrovna podkroví. Ten pokoj byl, ale krásný. Při vstupu byla malá chorbička s věšakem na levo. Na právo pak jsou dveře do koupelny. Která má bezbariérový sprchový kout, záchod a jedno veliké umyvadlo se zrcadlem přes celou zeď. Dal pak byla uprostřed místnosti postel přesně pod střešním oknem. Naproti posteli pak byl stolek na kterém stala televize a vedle ni byl i kávovar s dvěma hrníčky. U toho byl vzkaz, že kávu si smíme udělat zdarma. Dole pak byl ještě minibar a u něj i ceník. Vedle pak byla postavena židle a za ni pak byli trochu větší dveře který vedli na balkon kde byl jeden menší stůl s dvěmi židlemi. Máme krásný výhled do zahrady, kde se už někteří lidé procházejí. Všude je cítit vůně dřeva. Je to nádhera. Jo a abych nezapomněla tak na druhé straně postele je pak obrovská skříň přes celou zeď se zrcadlem. Asi jsem se zamilovala. Tašku jsem zatím hodila na zem zula si boty a skočila na postel. Ben se mi chvíli smál a pak si začal vybalovat věci a skládat do skříně. Já si na záda užívala měkkost peřiny, která na posteli ležela. Pak jsem nakonec taky vstala a začala vybalovat. Valet se můžu potom. V ceně máme pak i snídani a večeři a taky máme zdarma bazén a wellnes. Naštěstí to máme rozděleny časově, takže se nebudeme potkávat s lidmi. No maximálně tak u bazénu. Ale ve vířivce, sauně prý ne. Tak jsem na to zvědavá. Dlouho jsem nikde takhle nebyla. Počítám s tím, že tu budeme hodně chodit na túry a podle tenisových kurtu a hřišť. Počítám s tím, že si něco zahrajeme. Když to Ben nenavrhne, tak já určitě ano. Tenis jsem nehrála dlouho.
ČTEŠ
Jen Ty, Já & Rychlá Auta
Teen FictionVarování: V příběhu se můžou objevovat vulgární slova a sexualní narážky! 15+ Jsem holka co vyrůstala v rodině ve které všichni milují rychlá auta a vyžívají se ve filmu rychle a zběsile. Docela se mi to dostalo pod kůži. Můj sen byl si pořídit Niss...