Hudba a Láska

1.

Amoll, jeden z krásně znějících akordů. Kdo mohl vědět, že zrovna on tolik dokáže? Jsou to přece jen tři prsty na kytaře, ne?

Současnost:

Ze snění mě vytrhl budík, nepříjemně křičející po mém pokoji. Líně jsem se zvedl, ale na tenhle den jsem se těšil. Konečně začátek léta, který signalizuje i začátek tábora. Popravdě, nevím jestli jsem si vůbec zabalil vše, ale co vím jistě, moje kytara byla zabalena pečlivě. A to včetně všech možných věcí, například ladiček, kapodastru a například i harmoniky s držákem na ni, o náhradních strunách ani nemluvě. Co bych taky bez kytary dělal. Rychle jsem se oblékl do trika a kalhot. Oblékaní jsem využil i jako rozcvičku, jelikož jsem se rychle a efektivně, jako když letím na zásah jako hasič. Ačkoliv jsem toto udělal, nahlášení o výjezdu, byla poslední věc co jsem si teď přál. Vzal jsem kytaru, kufr s věcmi, krosnu a vydal jsem se do auta. Nějak jsem se naštval se skládání věcí, jen jsem to tam naházel a kytaru samozřejmě bezpečně uložil. Vrátil jsem se do kuchyně, snědl jsem něco k snídani, vzal bednu s nějakým tím pitím a vyrazil jsem zpět k autu, naložil jsem bednu a vyjel jsem. Na cestu jsem si pustil skvělou kapelu Three Days Grace. Po cestě jsem se stavěl ještě ve skladu pro nějaké věci a hned pokračoval dál, směr tábor. Po nějaké té době jsem konečně dorazil na místo. Bylo krásné, ale horké odpoledne. Uvědomil jsem si, jak vlastně vypadá příjezd na tábor pro děti. Rodiče je přivezou na louku, do půl kruhu stojí podsadové stany, uprostřed stožár a po okolí zbytek důležitých věcí jako je jídelna, kuchyň a například i umývárka, či vykopané záchody. Ale já jsem přijel na úplně prázdnou louku, kromě pár aut, náklaďáku ve tvaru Účka a ještě jednoho, ale s podvalníkem. Přivítal jsem se s lidmi co již zde byli, ale zdaleka to nebyli všichni vedoucí, kteří by tu měli býti. Postupem času přijížděli další a další. A ačkoliv jsem to netušil, i ona. Ta, co mi bude nejméně celé léto vrtat v hlavě. Ty její oči a vlasy, prostě ona....