Pomalu jsem otevřela oči,a snažila jsem si přivyknout silnému světlu které mě podalo do očí.
,,Natasho.,,Zaknučela jsem,když mi tělem projela bolest.
,,Дорогой,jak se cítíš?,,Zeptala se mě s malým úsměvem.
,,Všechno mě bolí.Co se stalo?,,
Zeptala jsem se abych si ověřila Wandiny slova.
Těžce se nadechla a začala.
,,Měli jsme autonehodu,naboural do nás někdo od hydry,spadly jsme z útesu do vody a auto se přetočilo na střechu.Já vyvázla skoro bez zranění.,,
Úsměv ji upadl tak rychle jako se objevil,a po tváři ji stekla slza.
,,Máš poškozenou dvanáctý obratel,nebudeš moct chodit.,,chvíli bylo ticho.
,,Cože?,, zašeptala jsem vykolejeně.
,,Mám rychlejší metabolismus a rege-,,
Nestihla jsem dopovědět a zase mě přerušila.
,,Já vím ale poškodila jsi si ji na špatném místě,bude se hojit několik měsíců,klidně i let.,,Dala jsem si ruku na pusu a začala brečet.Natasha si na mě ,,lehla" tak aby mě obejmula ale nezalehla.
,,Je to moje vina.,, zašeptala jsem ji do ucha.
Skok v čase.(protože můžu)/o dva týdny později.
S Natashou nás dnes převezou letadlem do rehabilitačního centra,
Zrovna někomu volá,ale já ji nevnímám,a dál ležím v posteli objímajíc plyšáka ve tvaru vlka.
Zavřela jsem oči a hlavu tábořila do polštáře.Pak už jsem o světě nevěděla.
,,Max,Дорогой,vztávej lásko.Máš tu překvapení.,,Zašeptala mi do ucha.
Pomalu jsem otevřela oči,a dívala se do těch jejích.
,, Haló,my jsme tady taky.,,ozval se známý hlas.Pietro.
Okamžitě jsem otočila hlavu tím směrem k dvojčatům.
,,Bože můj,ty vypadáš,Natasho to jsi teda přítelkyně když ji ani neumyješ.
,,Podotkla Wanda.
,,Nemel a pojď ke mě.,,Řekla jsem ji a roztáhla náruč.Hned se ke mě nahrnula,když mě pustila to samé zopakoval i její bratr.I když o dost silněji.
,,Au,Pietro ještě furt mě všechno bolí.,,řekla jsem a Thasa se hned ochranářsky postavila blíž ke mě.
,,To stačí,musí odpočívat.,,Řekla typyckým tvrdým hlasem.
Pietro hned radši zacouval za svou sestru.
,,Золото,kdy půjdeme pryč?,,zeptala jsem se po zhruba hodině s dvojčaty.
Koukla se na hodinky a řekla.
,,Za chvíli už jen šest minut,Дорогой.,,
Kývla jsem a znovu položila hlavu na polštář.
Nesnáším to,jakýkoliv pohyb udělám ať je to třeba jen políbení Thasy mě vyčerpává.
Pomalu jsem usínala.
,, Myslím že by jste už měli jít,za chvíli odjíždíme a Max už skoro spí.,,
Objala se a oběma a řekla.
,,Děkuju vám že jste přišli jděte už čekat do quinjetu,nás musí převést.Pozdravte vše-,,dál jsem už zase nic nevnímala a jen klidně oddechovala.
-----------------------------------------------------------
Ahoj,takže abych byla upřímná.Tenhle příběh měl být úplně jiný a měl končit ALE jelikož jsem se včera dívala na Chuze Jízda Rodeo (krásný film,doporučuju.)
Tak jsem se inspirovala.A MOŽNÁ bude (až to dopíšu nejsem idiot.[Možná trochu]) třetí díl .
Miluju vás
-Jenni
ČTEŠ
Lost In The Dark | Nathasa Romanoff FF
Fiksi PenggemarBěžela jsem lesem,tak rychle že jsem skoro ani neviděla.Za mnou jsem slyšela kroky když jsem se po očku koukla do zadu viděla jsem modrou šmouhu,přidala jsem na rychlosti ale nestačilo to ozval se výstřel ale kulka mě minula.Tentokrát se ozval šum a...
