Dlouho. Dlouho přemýšlím dnem i nocí, co vlastně sama očekávám od nové knihy. Představuju si její děj, vciťuji se do hlavní postavy a často docházím do potyčky s jednou otázkou. Jaký vlastě bude konec?
Většinou se mi stává, že konec vím dřív, než začnu psát. Poté si sestavím hrubou kostru děje a té se držím. Ovsem ta kostra se několikrát v průběhu změní ale vždy má stejný konec. Nikdy jsem z koncem neměla problém, spíš se v průběhu objevil blok mezi dvěmi kostrovými body, kdy jsem nevěděla jak navázat. (To je častý důvod, kdy nedokončím knihu)Teď se tu mazlím s kocourkem. Jeho přítomnost mě uklidňuje a někdy i navozuje inspiraci. Mám chuť se ho zeptat, či náhodou neví jak má kniha zkončit. Ale odpovědí mi je jeho mokrý čunácek otírajíví se o mé stehno a schoulený hřbet v mém klíně. Inu, odpověď jasná jak slunce pro slepce.
Možná jen není správný čas nad tím přemýšlet. Kde je tedy ta osudná myšlenka, která má osvítit mé spisobatelské střevo? Pokud jsem jej tedy nepronrhala..
Krom svých blábolů se chci podělit i s krátkým popisem k této knize.
Mladý Damiano se od mala potýká s problémem, kvůli kterému se mu lidé vyhýbají. Ne jen, že vidí mrtvé, ale dokonce s nimi mluví. Ze svého pohledu žije poklidně a v jisté normě i spokojeně. Jeho klid naruší událost, která jej vystaví novému prostředí a především výzvě, která se stává jeho osudem. Největší změny pociťuje, když se jeho zvědavost mění v touhu a ta na chtíč.
Svůj názor mi klidně sdělte. Mnoha knih má dlouhé popisy, ale tento se mi zdá ideální. Ovšem to je pouze můj skromný názor.
Lara~
ČTEŠ
Jen Informace-
عشوائيVeškeré informace, které nerada rvu pod příběh. Jakékoliv sdělení, novinky a další budu psát sem. (+i myšlenky) Budu sem přídávat i své nezveřejněné covery. -Lara Ⓘ