My life, My problems {CZ}

Chapter 1: Fail yourself

Také občas sedíte naproti zrcadlu a pozorujete svůj odraz jen protože doufáte, že se od vás odliší? Domnívám se, že to dělá každý
Snažíme se najít chybu v kódu, který byl napsán při narození a postupně se jen připisují a odepisují role, repliky a další.
Snažíme se najít odlišnost od sebe samotné, tu, která by nám vyhovovala nejvíce.

Ale stejně nás náš odraz jen dál kopíruje, udělá vše, na co jen pomyslíme.
Ten čistý kus skla vám ukazuje, že nad něčím budete mít kontrolu vždy.

Nebo je to naopak? Kontroluje snad odraz v zrcadle vás?

V mém případě to tak není. Zrcadlo není čisté, ani pohromadě. Je rozbité od doby, co jsem ho tu našel.

Přesně ke mně sedí, řekl bych. Rozbité. Nějaké kusy chybí, některé části tak špinavé, že přes ně nevidíte, ale přesto vykonává svůj účel.

Jaké to asi je, sedět na chladné, špinavé zemi pokrytou bůhví čím, jen abyste se mohli podívat na osobu, která je vám nejblíž a přesto vám nejvíce lže?

Otřesné.

Říkám to ze zkušenosti.
Také jsem to dělával.

Ale věci se mění.

K tomu zrcadlu jsem se nepřiblížil od doby, co začalo měnit realitu.

Kam se poděly ty sněhově bílé, ničím neposkvrněné vlasy? Kam se poděly ty zářící, šťastné modré oči? Kam se poděla ta podoba mladého chlapce, kterým jsem?

Odešla ruku v ruce s nevinností, kterou později zahalila těžkým, neprůsvitným pláštěm krve a bolesti, kterou jsem prolil a způsobil.

Odkud se vzal?  Heh.

No přeci od lidí, kteří je stále odhazují a doufají, že shodí vinu na oběti jejich činů.

Chápejte, nemohl jsem to jen tak nechat.

Musel jsem se vzepřít vlastnímu odrazu v zrcadle a naučit ho poslušnosti. Dosáhl jsem změny a moci nad sebou samým.

Ušklíbnu se a zkřivený odraz můj pohyb zopakuje.

Ale cesta k dosažení tohoto je nechutná, krvavá a plná výčitků.

Radím vám dobře. Radši zůstaňte v té krásné lži a v moci toho odrazu, nesnažte se stát jeho vůdcem.

Je to únavné.

A také dost děsivé.