Víc než chtíč - SEX 15+

Zrada

Nevim jak dlouho jsem spala, nebo jaký je vlastně rok. Probudím se do tmy a zjistím, že jsem prospala celý den. Divím se, že mě máma netahala z postele. Asi nebylo nic důležitého k vyřízení, nebo slyšela o mém malém nočním flámu.

Slezu schody a jdu se napít do kuchyně vody. Cejtim se jako bych měla v puse saharu a v hlavě kovadlinu. Cestou zpět nakouknu do ložnice rodičů, ale jsou někde v tahu. Měla bych si dát sprchu a jít se aspoň projít na čerstvý vzduch.

Studená sprcha mi trochu pročistila hlavu. Nahodím na sebe čistý hadry, svoji koženku, těžký, kovaný boty a jdu se projít. Boxera zastrčím do zadní kapsy, jen pro případ.

Venku před barákem se srazím s tátou. Asi má upito, nebo co. Drapne mě za ruku a trhnutím mě donutí jít zpátky do baráku.

„Vim kdes byla, Katrino" zahuláká na mě a pořád mě silou svírá za ruku.

„Au, tati, pusť mě, bolí to!" zakňourám a krčím se.

„Zradila si nás. Svojí rodinu" syčí mi do obličeje a přidává na stisku.

„Jsi ostuda rodiny!" zařve na mě a vrazí mi pěstí na oko.

Upadnu a chvilku se vzpamatovávám z šoku. Není to poprvé, co mě táta uhodil.

„Jsem ostuda, že jsem zachránila malou holku, tati?" zvednu se ze země a setřu si krev, která mi teče z malé ranky pod okem od tátova prstýnku.

„Jsou to naši nepřátelé, Katrino, vedělas to a přesto ses do toho zamotala!" hřmí.

„Crawlové teď ohrožují i náš klan, to ti to nedošlo?" řekne.

„Možná by bylo na čase si s Hady promluvit a spojit se s nimi proti Crawlům, tati" řeknu.

„Cos to řekla?" zařve a postaví se proti mně. „Okamžitě odsud vypadni" řekne.

Seberu si pár věcí a vyběhnu do noci. Vypadá to, že mě čeká nocování venku.

Nenávidím ho. Jediný, proč mi dovolil být doma bylo, že jsem nosila prachy. Jinak jsem mu byla celou dobu ukradená a to se teď potvrdilo. Máma bude klasicky držet s ním, jinak by ji čekalo bití a stejný osud jako mě. Nevadí. Umím se o sebe postarat a Pussycats snad bude mít volný pokoj, abych nemusela spát venku po zastávkách.

Klopýtám s místní sámošce, kde prodávají alkohol. Bolí mě oko, takže tuším, že tam budu mít slušnýho monokla a v hlavě mi zvoní, takže to musím přehlušit alkoholem.

Sednu na zastávku a bohatě se napiju z lahve. Rána pod okem stále krvácí, když se skloním, vidím, jak mi postupně padají kapky na kožené kalhoty.

„Není to Katrina?" slyším z dálky F.P.ho hlas.

A sakra, teď nemám náladu nic vysvětlovat, ale to už se blíží s Tony a Monty ke mně.

„Katrino, co se stalo?" starostlivě se ke mně skloní Tony.

„Kdo ti to udělal, holka?" zavrčí F.P.

„Já.." pokusím se o větu, ale zradí mě hlas a po tváři se mi skutálí slza.

F.P. zatne pěsti.

„Vemte Katrinu do Wyrmu" zavelí a Tony s Montym mě zvednou na nohy.

„Ta rána se bude asi muset zašít, šéfe" křikne Tony a odvádí mě pryč. Je mi to jedno, bolí mě hlava tak, že jsem ráda, že budu někde v teple a bezpečí.

Zadním vchodem Wyrmu vcházíme do místnosti, co se nachází pod barem. Monty mě vezme do náruče, zatímco Tony drží dveře. Ty se za ní zaklapnou, takže zůstávám v šeru s Montym sama.

Nese mě dolů po schodech, které odkrývají malou místnůstku s gaučem a postelí. Položí mě na gauč a odhrne mi vlasy z obličeje.

„Kdo ti to udělal?" ryčí temně ze schodů Jay a s dusotem sbíhá schody.

V těsném závěsu za ním běží Tony.

Jay sejde poslední schod a napřímí se nad Montym, který stále drží svojí ruku na mojí tváři.

Zamračí se na něj tak, že se ode mě Monty odtáhne a sedne si znatelně dál.

„Katrino, mluv!" řekne stále naštvaný Jay a zatíná pěsti.

„Nech to být, Jayi, vážně" zašeptám a setřu si kapičku krve.

„Tony, podej mi lékárničku" řekne Jay a sedne si ke mně.

Tony je obratem zpátky a podává mu malou krabičku první pomoci.

„Teď běžte" zavelí a oba se mají k odchodu.

„Ukaž" odsune mi ruku z obličeje a položí mi na ránu gázu s alkoholem.

„Au" syknu a cuknu s sebou. Vezme můj obličej do dlaní a pohladí mě po čelisti.

Je fakt krásný. Ostře řezané rysy zjemňují lehce vykrojená ústa a modré oči. Jsou jako led, přesto způsob, jakým se na mě dívá, je vřelý.

„Zalepím ti to" pročísne ticho jeho zašeptání a lehce mi přelepí ránu pod okem.

„Budeš mít pěknýho monokla" řekne a zašklebí se.

„No jo, nic, co bych už neměla" řeknu a podívám se mu do očí.

Na chvilku zamrzne čas.

Jay má pevně sevřené čelisti a přejíždí mi dlaní nežném gestu po tváři.

Sotva dýchám, když se naše obličeje začnou přibližovat jako přitahované magnetem.

„Ehm" odkašle si F.P. a na tváři se mu objevuje úšklebek.

Oba se trhnutím vracíme do reality. Tváře mi zahoří studem, jako by mě snad načapali při krádeži.

Kde se tu vzal? Bleskne mi hlavou. Vůbec jsem ho neslyšela přicházet..

„Jak ti je, Katrino?" optá se mě a přistupuje k nám blíž. Stále ten ušklíbavý úsměv.

„D..dobrý" vyleze ze mě. Kéž by se tak otevřela podlaha a spolkla mě.

„Jayi, nech mě s Katrinou o samotě" řekne a položí mu ruku na rameno. Ajajaj.

„Dobře" vydechne a zabouchnou se za ním dveře.

„F.P. .. já.. nechtěla jsem.." začnu.

Přeruší mě. „Katrino, napadlo mě, nechceš tu dole pod Wyrmem bydlet?" zaskočí mě.