náhoda/štěstí nebo osud

224 10 5
                                    

H: tak jsem konečně tady *vzal jsem si košík a šel nakupovat, trvalo to půl hodiny ale měl jsem už všechno* Ahhh ne však předemnou je tak 5 lidí s velkým nákupem *alespoň že mám taky velký nákup a né jen jeden nakuk.*

*Po asi tak 15 minutách jsem byl na řadě. Vyložil jsem zboží a....ale neee to je ta nepříjemná prodavačka 😒* Dobrý den 🙂

P: Hmm

H: *tak řeknu alespoň dobrý den ne?*

P:bude to 2 535

H: *nejradši bych jí nedal nic ale tak co udělám že jo* tady... *dal jsem jí 2 550 *

P: Hm a pětikorunou nemáte? počítalo by se to líp 🙄

H: ne nemám 😐 *wtf to je to tak těžký spočítat ?*

P: no tak tady máte 15 nazpět 🙄 a dělejte mám tady ještě zákazníky

H: jo a děkuju *co si myslí, že to budu mít za 2 minuty v tašce když je to takhle velký nákup ?* nashledanou

*Vyšel jsem z obchodu a začala se mi nějak motat hlava* no to ne musím to vydržet, přece musím dojít domů *udělal jsem pár kroků a najednou černo před očima a já upadl do bezvědomí, ještě si teda pamatuju že ke mě někdo přiběhl a ptal se kde bydlím, to jsem ještě zvládl říct, ale pak už nic nevím*

Hyunjin / Hj: *chtěl jsem jít do obchodu a vidím jak se tam kymácí jeden kluk, vypadalo to že omdlí tak jsem se rozhodl mu pomoct* Hej jsi v pořádku, kde bydlíš dovezu tě domů *slyšel jsem že řekl adresu domu, tak jsem ho vzal a jel autem k němu domů* Ahh asi zavolám minhovy on bude vědět co dělat ( Minho je jeho kámoš ).*

Konverzace Hyunjina a Minha  

Hj: Minhoooooooo!!!!! Potřebuju pomoc a to rychle !!

M: hej, uklidni se o co jde ?!?

Hj: jeden týpek omdlel před obchodem, ale ještě mi stihl říct kde bydlí tak ho tam vezu, pošlu ti adresu budu potřebovat pomoc.

M: ok, ještě že mám čas co bys jako dělal kdyby jsem čas neměl.... vůbec co by jsi beze mě dělal, no ??

Hj: vážně teď budem řešit tohle??! Dělej a přijeď !!!

M: jo jo však jedu buď v klidu není konec světa.

U Hanova domu

Hj: Ahh díky bohu že jsi tady tak rychle, ahoj.

M: no tak ukaž, já vezmu toho týpka a ty vem nákup jo?.....tak kde je co ??

Hj: ok ok, tady je *otevřel jsem dveře od auta a podíval se na Minha, byl úplně ztuhlý a čuměl jak kdybych tam vezl slona* hej co ti je ?

M: *tak tohle jsem nečekal, to byl ten hezký kluk jak jsme se potkali na náměstí😳* c-co nic co by bylo jen...potkali jsme se na náměstí.

Hj: c-co! TO JAKO FAKT !!! To je super, takže je to tvůj kámoš ?

M: Ah Hyunjine řekl jsem že jsme se potkali a né že jsme se začali bavit chápeš?

Hj: jojo dobře ale teď už by jsme ho mohly odnést domů ještě jsme se nikam nepohly jsme stále před jeho domem.

M: okok klíče má nejspíš v  kapse tak ti je hodim a ty odemkni.

Hj: jasný co bych s nimi asi tak dělal jinýho ?? *Vešli jsme dovnitř a Minho ho položil na sedačku* tak mu napíšem vzkaz a půjdem nebo u něho zustej než se probudí, já už pojedu domů mám tam psa.

M: tak ty seš fakt dobrej, ty mě tady necháš ?

Hj: to zvládneš kdyžtak volej.

M: Aaahhh Hyunjine já tě jednou zabiju, jasně že to zvládnu. *Myslel jsem že ho přetáhnu židlí po hlavě fakt*

Hj: ok tak čau a promiň.

M: jj, prosimtě už jdi a čau.

-Hyunjin odešel

M: mno a co budu dělat já ? * Podíval jsem se na něho* Aww on je tak roztomilý, dám mu chladný ručník na hlavu a pak mu udělám jídlo který je dobrý na žaludek, kdyby mu bylo špatně po tom co se vzbudí

H: *už jsem se probral ale něco mi tu nesedělo.....eeehh spadl jsem před obchodem ale probouzím se na sedačce u sebe doma ??? *Aahh a jo však jsem říkal někomu adresu haha tak dobrý..... počkat KOMU !!!!! *podíval jsem se do kuchyně protože tam byl nějaký hluk a Wait on tam někdo je!!* V mým domě je nějaký cizí člověk eeeh dýchej... dýchej... dýchej...

M: Aaaah ty už ses vzbudi měl jsi na mě zavolat, jak ti je? Nebolí tě něco nebo není ti špatně ?

H: AH!!!  eeh promiň jen jsem se lekl a..... 😳 * T-t-to byl ten extrémně pěkný kluk jak jsme se potkali na náměstí. On Je U Mě V Domě Aaahh !!! koukl jsem se do země*

M: ehm a daál ?? *Viděl jsem jak byl překvapeny a jak se červenal ale teď mě spíš zajímalo jak mu je, jestli ho něco nebolí a nebo jestli mu není špatně*

H: *on hezký kluk u mě v domě co má namysly?* eh d-dál co dál? j-j-j-ja....

M: jestli ti není špatně nebo jestli tě něco nebolí?

H: j-jo takhle dál...hahaha n-ne jsem v p-pohodě dík že se zajímáš haha 😅

M: *nevím na co myslel ale to je jedno, i když by mě to dost zajímalo haha* udělal jsem oběd je lehký na žaludek dáš si ?

H: c-co jo j-jasny děkuju haha 😅 * bože já jsem tak nervózní a jde to tak hodně vidět*

M: pojď už je to nastole

H: *pojď Kam!!* C-co kam mám jako jít ?

M: To jídlo, máš ho na stole ^_^ *aww je roztomilý jak je nervózní*

H: jooOO už jduU *sedl jsem si ke stolu a ochutnal to, omfghg to je tak ohromě dobrý* je to výborný hrozně se ti to povedlo mohl bych to jíst pořád namnam ( ◜‿◝ )♡

M: Ahh to jsem rád že ti chutná. (^‿^)

Hello je tady 2. část pokud někdo čtěte dejte mi prosím vědět jestli mám pokračovat. <33 ♡

Btw kdo je váš bias ze Stray Kids??

Stačil jeden pohledKde žijí příběhy. Začni objevovat