Cesta k Hanovi trvá tak 2 hodiny (mezitím)
H: *co jí mám říct? Co když nepřijme Minha jako mého přítele? Mohl bych říct že to je můj kamarád... Ale to nechci když je to můj přítel, možná by mi mohl poradit Minho nebo alespoň by mě mohl uklidnit*... hele Minho, em tak jsem přemýšlel co říct mamce když tam bude
M: jak co jí říct prostě ahoj jak ses měla
H: ale já to myslím jinak
M: *otočil jsem ho naproti sobě* pokud nechceš říkat že jsem tvůj přítel tak řekni kamarád
H: ale když já nechci říkat kamarád protože jsi můj přítel
M: jen se bojíš že by nepřijala že máš přítele
H: jo, přesně
M: *šly jsme dál* hele jaký máš vztah s mamkou
H: no já se svojí mamkou vycházím dobře.....celkem
M: celkem ?
H: no pořád jezdí někam pryč, když jsem byl mladší jezdila jen někdy... Teď je pryč furt vpodstatě se už ani moc nevídame ale záleží mi na ní
M: *dal jsem mu ruku na rameno* uvidíš jak se ti bude chtít, třeba nic nebudeš muset říkat
H: to jako že by to poznala sama? *Můj výraz napovídal zděšení*
M: nee, myslel jsem jako že se nebude ptát chápeš ? Na druhou stranu nebylo by dobrý kdyby to sama poznala a jen se tě třeba ujistila
H: no nevím, možná ?
M: však uvidíš *chitil jsem ho za ruku a šli jsme dál*
Minho a Han si cestou povídali dokud nedošli k domu kde bydlí Han
H: *odemkl jsem a otevřel dveře*....
.. ještě tu není, hah to jsem si mohl myslet
M: *proč to teď vypadá jak kdyby jí neměl rád* hele nechceš jí to zavolat ?
H: jako to že mám přítele !!? Ani nápad to neudělám
M: ale né, já myslel to že si jdeš pro věci
H: jo a domyslel jsi že se bude ptát proč si beru věci a kam nebo za kým jdu a že se dostanu do konverzace kterou jsme probíraly
M: hm tak prostě řekni že máš přítele, když je teď pryč tak kdyby jí to vadilo bude mít čas a třeba se s tím smíří než přijede
H: Hmm jop máš pravdu jdu jí zavolat *chytl jsem ho za ruku* ale budeš tady se mnou, nikam nepůjdeš
M: neboj se 💖
H: *když jsem vytáčel její telefoní číslo byl jsem hrozně nervózní ale tak kdo by nebyl* aaah Minho já se bojim
M: *aww on je tak roztomilý* to zvládneš nadechni a vydechni, hlavně v klidu *dal jsem mu pusu do vlasů*
H: jak mám být teď v klidu ?
