H: *po tom co Minho vyšel z koupelny moje cesta směřovala přesně tam*
....
M: *proboha to tam umřel?...byl tam snad 3, roky ale už je zpátky*
H: *jen co jsem dolehl na postel*
M: víš že ještě nemáš všechno zabaleno ?
H: no... Jo ale teď už to balit nebudu, až ráno,... Jsem fakt unavený
M: však buď v klidu jsem to jenom řekl *usmál jsem se na něj*
H: už jdu spát tak Dobrou
M: Dobrou a hezký sny
H: *už se zavřenými oči jsem se usmál a dodal*... tobě taky
...Ráno
M: *když jsem otevřel oči, Han nikde nebyl, ovšem pak jsem slyšel něco za sebou tak jsem se otočil a naštěstí tam stál on*
H: hmm?..... Dobré ráno
M: ...tobě taky... Půjdu udělat snídani
H: no to asi úplně nepůjde
M: jako proč ?
H: no jak jsem byl u tebe tak jsem tu ještě nějaký to jídlo měl ale teď už jsem to všechno jen vyhodil
M: kolik je hodin ?
H: nechápu proč se ptáš ale bude deset
M: hm tak se někde stavíme rovnou na oběd pokud ti to nevadí
H: teď nemám hlad takže v pohodě
M: *z Hanina domu jsme vyšli asi tak v 11:48. Tak jsme to vzali rovnou kolem restaurace kde jsme si dali oba kuře na medu, jediný rozdíl byl ten že já jsem si dal s rýží a Han s nudlemi*
H: *po tom co jsme dojedli jsme šli k Minhovi domů*...to kuře bylo výborný, miluju to jídlo
M: jj je to moje nejoblíbenější
H: *než jsme dorazili domů, celou cestu jsme si povídali*
M: *doma jsme si jen pustili televizi a jedli popcorn na kterým Han tak trval* hele kdy máš narozeniny ?
H: hm?... 14. 9. A ty ?
M: 25. 10. ...
....Uběhli tři dny on Hanova telefonátu s jeho mamkou...
H: *když jsem se vzbudil bylo okolo jedný odpoledne,... Počkat co tak pozdě!!! Vyběhl jsem z pokoje a běžel dolů za Minhem* proč jsi mě nevzbudil !!!
M: mnoo.. chtěl jsem tě nechat vyspat když se dnes sejdeme s tvou matkou
H: ....ehm.... AaaAAaa jo malém bych zapomněl
M: *tohle na mě zakřičel, zmizel a za 3 sekundy seděl u stolu upravený a připravený na setkání. Musel jsem se tomu jen zasmát nic jinýho se k tomu snad ani nehodilo*
