PSYCHO SOUROZENCI 2/ FF-smtv,kuky,klarisa

epilog

(O 2 roky později od poslední kapitoly)

Pohled Mattema
Sedím tak s klukama na té lavičce kde jsem seděl když se všechno zesralo. Víceméně jsme si z toho udělali takovej rituál že každej rok jako připomínku si sedneme na tu lavičku nedaleko od toho místa.
Nikdo nemluví jen sedíme a hledíme na výhled asi každý myslíme na to jestli jsme to tenkrát mohli nějak zachránit ale taky víme že kdybychom zachránili ty dvě nejspíš by tady nebyl někdo jinej.

Abych pravdu řekl život bez ní už mě nebaví ale stejně tady jsem abych mohl jednoho dne světu odhalit pravdu. Přesněji abych ji u soudu zprostil viny ale když už tu se mnou není nechci aby se o ní myslelo že ona byla ta zlá.

Ostatní mi říkají že žiju jen ve vzpomínkách a že se mám posunout dál. Ale proč dál když pro mě žádný dál není ty vzpomínky jsou moje jediná útěcha.

Vitaa:Matteme jsi ok už na tebe mluvím nějakou tu dobu a ty mi neodpovídáš.
Mattem:Jo omlouvám se, tohle místo na mě vrhá vzpomínky.
Vitaa:Matty ty žiješ jenom ve vzpomínkách už to není normální všechni jsme se přes tohle přenesli ale ty jako jedinej ne.
Mattem:Nechte mě být nehodlám se těch vzpomínek zbavit.

Nechápu jak mi tohle může říct. Zvedl jsem se a šel jsem domů. Došlo mi že všechni si teď o mně myslí že jsem divnej. Vzal jsem si mobil a začal jsem všechny blokovat a celkově jsem zjišťovala jak začít nový život. Chci začít nový život ale bez nich úplně prostě úplně sám. Objednal jsem letenky a začal balit kufry za týden už budu v Norsku.

Tak epilog je napsán a tím je ukončena i tato "kniha" takže děkuji za všechno jste super komunita mužu-li tomu tak říkat. Takže třeba se ještě někdy uvidíme u další knížky. Ještě jednou díky za všechno a ahoj.

-314 slov.
-Vaše Culinkaa