Aqua Queen // Loki FF //

# 15 Vážně?

,, A až se probere? ",, Asi 20%, pane"
Cože? Já mám šanci 20% na to že budu žít? No tak to vám pěkně děkuju. Musím odtud pryč, než na mě budou dělat další pokusy. Dneska uteču. Musím. Jen ještě nevím jak.
,, Tak ji proberte. ",, Nevím jak, pane. Už se o to potoušíme celé ty 3 dny a pořád nic. Asi se musí probrat sama."
Jo přesně musím se probrat sama..,, Tak mi dejte okamžitě vědět až se probudí. ", Rozkaz, pane."
Po tomhle rozhovoru oba odešli a já se pokoušela otevřít oči asi 10 minut. Ale notak, musí to jít. Ještě chvíli jsme se snažila až najednou se mi to konečně povedlo.
No fuj to jsem ty oči měla nechat radši zavřený.
Na přístrojích jsem sice byla, ale v jakém byly stavu... Ležela jsem v hnusném, asi bývalém nemocničním pokoji, na staré, od myší sežrané posteli a se spoustou hadiček v rukou.
Po chvíli, Asi když si všimli že jsem vzhůru, za mnou přišli ti,, doktoři,, aby mě,, zkontrolovali,,. Asi neumí mluvit, nebo hrajou bobříka mlčení. Protože ani jeden z těch "doktorů" za celou dobu nepromluvil.
Potom co prohlídli některá místa vpichů na mém těle, konečky prstů a oči, ze mě vyndali zbytek hadiček a odvedli mě do cely.
Tak jo, teď ještě vymyslet únikový plán.
Takže plán mám, ale potřebuji se dostat z týhle cely, jinak je mi plán k ničemu.
A hele, nesou mi jídlo, to mi krásně hraje do karet.
Ale ne, zase ten s tou kovovou rukou.
,, Neseš mi jídlo? ",, Jo",, Počkej ty umíš i mluvit? ",, Ano, umym i mluvit.",, Tak to je hustý. A... nechceš se odtud dostat? ",, O to se pokouším vždycky, když jsem zase při smyslech, ale nejde to. Je to nemožný.",, Ne, je to možný. Jen to není lehký. Deš se mnou? ",, Šel bych, ale nemůžu.",, A to jako proč?",, Protože se nedokážu ovládat, stačí přečíst těch pár slov a je ze mě zase vraždící stroj, co nemá žádné smylování. ",, Já ti pohádky před spaním číst nebudu, aby si z nich mohl šílet. ",, Není to sranda.",, Jo já vím. Tak jdeš nebo ne? ",, Jo.",, Tak fajn."
Po našem krátkém rozhovoru s... no s tím co má kovovou ruku, jsme se vydali vyzkoušet můj plán. Který se zasekl hned v prvním možném bodě.
Ty mříže na oknech nejsou jen jedny, ale jsou ve dvou řadách, což znamená, že ty jedny dokázal, tou svou kovovou rukou ohnout, ale ty druhý ne. A taky se mezi ty jednotlivé řady mříží neodešel aby mohl vyhnout ty druhý.,, Tak tam vlez a ohni je ty. ",, Jo jasně, já dokážu jen tak ohnout ocelové, nebo jaké, mříže.",, Měla by jsi mít taky super sílu, jako já. Pokud ty jejich séra fungujou. A navíc ti po těch pokusech zapomněli na dát obojek proti schopnostem. Takže když ti to nepůjde, tak je roztav. ",, Ale tady to nikdo nechápe, ani ty, ani ti, co mě drželi před tím. Já ty schopnosti použila jednou a to nechtěně. Já je do příchodu na tuhle planetu neměla. A nechápu, nevím jak to funguje. Nevím jak to spustit a nevím jak to zastavit. Nevím nic o těch schopnostech. Jen vím že jsou od mámi. ",, Aha. No tak to zkus ohnout a když tak musíme vymyslet plán B."
Valezla jsem tam a pokusila se to nějak ohnot ke straně, ale místo toho jsem tu tyč ulomila. Já mám vážně super sílu. Tak jsem tam něco ulomila a něco vyhnula, aby jsme tím mohly oba prolést.
Pak už zbývla jen poslední bod. Dostat se přez tu hradbu, kterou je to celé obklopené. Byla zima, už jsem se začínala klepat a v tu chvíli jsem dostala nápad.,, Když jezdíš na mise, máš auto nebo nějakou z těch motorek? ",, Ty všechny motorky jsou pro mě.",, A co když si je vezmeme a ty řekneš že mě bereš na mou první misi? ",, A myslíš že tomu uvěří?",, Podívej se na ně, ti u brány jsou rádi, že uvěří že ještě nezmrzli. ",, Můžeme to zkusit.",, Nic jinýho nám nezbývá. ",, Jo to je asi pravda"
On si vzal jednu motorku a já si měla vzít druhou.,, Je tu ještě jeden menší problém. ",, A to je?",, Já neumím jezdit na motorce. ",, To se naučíš za jízdy, já to taky do svojí první mise neuměl.",, No tak fajn. "
Něco mi vysvětlil ják to funguje a pak jsem vyrazili. Ku podobu mi to šlo. Bránou jsme projeli ani nás nezastavili a jeli jsme až za les ve kterém byla ta" pevnost" ve který nás drželi. Když jsme byli venku z lesa, tak jsme zastivili.,, Teď tě můžu vzít k sobě na motorku. Tam jsem nemohl, to by nás nepustili. ",, To je dobrý mě to celkem baví. ",, Tak jo. Kam chceš jet teď? ",, Já nevím. Znám tu jen tebe, ty co mě unesli a ty co mě drželi před tím. Tam je mezi nimi i Thor. Můj známí z Asgardu. A jak se vlastně jmenuješ?",, Já to nevím. A kdy jsou ti, co tě drželi jako první?",, To nevím, ale jsou to Avengers.",, Jo, takže New York."
Takže jsme s panem"já to nevím " dojeli na letiště. A odletěli do New Yorku. Tam jsme se vydali k tomu obřímu paneláku a zazvonil na zvonek.
To byla očividně chyba, protože za námi při ěhli to vojáci v uniformách a zatkli nás. Nastoupili jsme do výtahu a jeli nahoru. Přijeli jsme zase to toho pokoje a tam stáli Avengers. Všichni byli připraveni zaútočit.,, Přišli jsme sem v míru. " řekla jsem aby po nás hned nevistartovali. A následnou Kapitán prohlásil.,, Bucky?",, Co je Bucky? " zeptala jsem se.,, Já...",, Takže máš jméno. ",, Ano. Steve...",, Aha takže setkání staré lásky? ",, Nějak tak" prohlásil no... prostě pan plechovka.
Po tomhle rozhovoru a vysvětlení situace, co se stalo v hydře. Mě pro velké překvapení zavřeli zpátky do cely.
,, Ahoj, to se moc dlouho pryč nebyla" bezvadný teď se mi ještě bude posmívat Loki.,, Hele zase klidni hormon, já byla venku aspoň chvíli. Na rozdíl od tebe. " tohle jsem si nemohla odpustit. Na chvíli zvládl klid.
,, Máš pro ni slabost bratře, přiznej si to. Zdravím Boro.",, Ahoj Thore, vážně jste mě sem museli zavřít zpátky? ",, Nemám pro nikoho slabost! Jsem bůh, ti nemají slabosti.",, Ano museli, ale možná tě brzo pustíme, ale to nám musí schválit vedení.",, Aha "

*****
Ahojky
Máme tu něco dalšího
Je to trochu delší, ale snad nevadí
Doufám že se příběh líbí
A zase příště