I love you more than I can ever scream.

13. Část - Zůstaly vzpomínky

(1. den bez sebe)

Ráno jsem se probudila kolem osmi hodin. Chybí mi Andy... kéž by tady byl semnou... Dolů do kuchyně jsem si došla pro cereálie, ovoce a mléko a vzala jsem si to do svého pokoje a nehodla jsem dnes vylézat z postele. Ano, chci se nechat užírat vzpomínkami na Andyho

Sedla jsem si na postel, notebook jsem si položila na nohy a přihlásil jsem se na Facebook a Twitter. Určitě Andy ještě spinká, jak já bych strašně chtěla teď vedle něho ležet. Zkontrolovala jsem na telefonu Insta a co jsem neviděla Andy tam přidal před půl hodinou fotku s popiskem že mu chybím. Fotka byla pořízena na tom malém ostrůvku. Procházela jsem dál Instagramem a zahlídla fotku s CCm a Lux.

Oznamující tón na fb mi hlásil že mi přišla zpráva. Najela jsem na fb a přečetla si zprávu která byla od Lux - jestli se s ní nechci sejít. Sice jsem chtěla zůstat celý den v posteli, ale ona je moje nejlepší kámoška a rozptýlení mi jenom pomůže. Tak jsem ji odepsala že se sejdeme že pro ni přijedu autem, domluvili jsme se na tři hodiny odpoledne. Naštěstí máme prázdniny, takže pohodička.

Zkontrolovala jsem Twitter a tam mě čekala zpráva od Andyho, psali jsme si o různých věcech, například že zítra mají poslední den volna a pak začínají koncertovat, nebo že jdu dneska ven s Lux a podobné věci. Když si s ním píšu tak se cítím trochu líp. Ale pořád ta "díra" v mém srdci je.

Během psaní si s Andym jsem pojídala svoji snídani a poslouchala písničky. Psali jsme si hodně dlouho a vůbec mi to nevadilo, spíš naopak. Taky mi přišla zpráva od Ashe, byla jsem zvědavá co mi chce. Otevřela jsem zprávu a v ní bylo -

(Ash) - Lou asi tě zabiju, co jste s Lux udělali s Andym a CCm ? Pořád jenom sedí, prohlíží si vaše fotky a pomalu se s náma ani nebaví.

(Lou) - Ashi my jsem jim nic neprovedli, nemysli si nás taky vzalo že se s nima nemůžeme vidět. Jsme nakažení láskou.

(Ash) - jo jenže, nevím jak zvládnou koncertovat. Dobře CC to odbubnuje, ale co Andy když má zpívat ? Nejsem si jistej jestli to odzpívá.

(Lou) - tak to mě mrzí Ashi, já na tom nejsem taky nejlíp, ale nezbyde nic jiného než si zvyknout

(Ash) - bylo by nejlepší kdyby jste obě dvě přijeli a byli tady s náma po dobu koncertu

(Lou) - ani nevíš jak moc bych si to přála ale nemáme jak přijet a navíc by to asi moc nepomohlo protože po pár dnech vám to skončí a to by jsme zase jeli domů. A pak vám znova začne koncertování a my budeme doma a je to tady nanovo - znovu se loučit, znova vzpomínat na poslední den který jsme strávili spolu. To by nebylo Dobré.

(Ash) - já vím, si máš pravdu Lou, nejlepší by bylo kdyby jste sem přijeli a jezdili s náma po koncertech celé prázdniny, bohužel zatím to nejde, ale zkusím to domluvit.

(Lou) - děkuju Ashi, veř že nic jiného si teď nepřeju

-----------------------------------------------

Matka na mě z kuchyně volala že už je hotový oběd. Vyslékla jsem se z pyžama a oblékla si kraťasy a tričko a šla jsem do kuchyně na oběd. U stolu už seděla moje celá rodina, tedy otec, matka a brácha. K bráškovi jsem měla nejblíž ten mi vždycky z něčím pomáhal když jsem potřebovala. Matka a otec se o mě nikdy nijak nezajímali, ale mě to nechybělo, hlavně že mám bráchu.

Jak mě bráška uviděl vstal od stolu a šel mě obejmout, mám s ním dobrý vztah. Zasedla jsem za stůl a začla jsem jíst. Po obědě jsem šla zpátky do svého pokoje a do malé tašky přes rameno jsem si dala klíče, telefon, kapesníčky a další malé drobnosti. Už byl nejvyšší čas vyrazit za Lux.