Letters from Luke » Luke Hemmings (LTL SEQUEL) (CZ překlad)

VII.

Milá Florence,

Zatraceně, co jsem už v ostatních dopisech říkal? Potom co to dopíšu, mi vždycky začnou téct potoky slz a to je na nic. Nesnáším to, vážně to kurva nesnáším, Flo.

Už jsem unavený být tak smutný, je to tak náročné a tak moc to zatraceně bolí, ale nemůžu si dovolit být někdy znovu šťastný, protože kdybych byl šťastný, cítil bych se ještě víc provinile; nedovolím si být šťastný, protože jsem ten, kvůli komu jsi byla tak smutná, že sis vzala svůj vlastní zatracený život.

Ale můžu být naštvaný?

Ne na tebe, zlatíčko, ale na sebe, na svět, na všechno a na všechny, ale ne na tebe; už nikdy bych na tebe nemohl být naštvaný.

Já tě jen chci zpátky. Bolí to, ta bolest na hrudi, tak moc to bolí a vždycky tam bude přetrvávající v mém srdci a když mi tě něco připomene, tak to vzplane a to mě užírá zaživa.

Všechno, co ze mě zbylo je jen skořápka, toho kým jsem býval. 

Jednoho dne. Florence, budeme znovu spolu a já přísahám, že to neposeru tak jako předtím.

S láskou, Luke.