Acelius

2. kapitola (procházka lesem)

Danny zabil draka. Jak to udělal? Bez rozmýšlení Elly vběhla do lesa a hned za ní Clary. "Kde sakra jsou!?" Zaklela Clary a Elly se na ní nechápavě podívala. "Kdo?" Chtěla vědět. "No přece zrzounkovi!" Křikla mrzutě Clary. Takhle jí Elly moc často nevídala. "Tamhle," ukázala prstem k dvou vzdáleným postavám, které běželi směrem k nim. "Bello, Bene, pojďte sem!" Volala na ně Clary. Elly protočila panenky a škodolibě se usmála. "Ti si nás určitě všimnou Clary," řekla lhostejně. "A ty o Dannyho starosti nemáš, co Elly? Každý ví že se ti líbí," pronesla k Elly Clary jedovatě. Elly zrudla jak rajče a měla chuť začít ječet a do něčeho pořádně kopnout. Místo toho pohlédla k vesnici. Plameny už pomalu neměli z čeho se živit. Vesnice byla na trosky a nová výstavba jim zase zabere celý měsíc. To si ještě užijeme, pomyslela si Elly. Bella s Benem už byli někde pryč a Elly přemýšlela, co teď budou dělat. "Pojď, tady budem houby platný," pronesla a zamířila hlouběji do lesa, Clary mířila za ní s pořád naštvaným výrazem. Bloudily lesem asi půl hodiny, a ani nevěděly kam jsou. Přemýšlely o jejich životě, o tom, kolik příbuzných už jim zemřelo při dračím útoku. Claryiny rodiče, když jí bylo pět a taky zemřel Ellyn  bratr, když jí nebyly ani tři roky. Život v Greomdale byl těžký, hlavně proto že vládl středověk a ještě k tomu Greomdale sousedil s Dračí zemí. Normální lidé se nedokázali bránit, ale ani nesouhlasili s Lovci draků, kteří draky brutálně vraždili a pobíjeli. Mezi lidmi a draky nebylo nějak velké nepřátelství, ale čas od času nějaká ta vesnice shořela, právě kvůli drakům. Jistě, že existovala ta legenda o tom, že se jednou přijde Jezdec s dračí krví, ale tomu teď už skoro nikdo nevěřil. Jen starý Tim, ale jinak vážně nikdo. Vždycky se objevil schopný člověk, co vypadal na hrdinu a dokonce si Elly chvilku myslela, že tu dračí krev má Danny, jenže Jezdec podle legendy nesměl bezdůvodně zabít draka, jinak by zemřel. No a dneska přeci Danny bezdůvodně draka zabil, ne? V tom za sebou Elly uslyšela divný zaúpění a instinktivně hmátla po svém černém luku. Vzápětí zjistila, že to byla Clary a držela si levé lýtko z kterého v slabém proudu prýštila krev a kus od ní ležel hnědý šíp. Lovci, pomyslela si hned Elly a natáhla tětivu svého dlouhého luku, zamířila a vystřelila. Ihned věděla že neminula a její šíp se trefil do hrdla jednoho lovce, stojícího třicet metrů od ní. Neváhala a už vyletěla i druhá a třetí střela. Obě čisté a téměř bezchybné. Téměř. Druhá rána se trefila do lovcova pravého boku a ještě žil. V tu chvíli si všimla pohybu kus od ní, byla to Clary se svým úzkým mečíkem a mířila k poraněnému lovci. Ten však ale utekl a Clary se ani nesnažila ho dohonit. Elly ho dorazí, pomyslela si a měla pravdu. Můž po pár krocích zavrávoral a Clary postřehla jak mu ze zad trčí šíp. Hodila na Elly pochvalný pohled. "To už je podruhé, co jsi mi dneska zachránila život, dík," řekla jí a usmála se. Elly jen máchla rukou a začervenala se. Již od sedmi let byla v učení mistra a poprvé po luku sáhla už v pěti letech. Nebylo divu že už to bezvadně uměla. Ani Clary se svým fleretem nebyla k zahození. Její opatrovník, který se jí ujal když jí bylo pět jí od začátku učil šermovat s fleretem a kordem. Tak šly dívky dál po lesní cestě, když v tom se Clary zastavila. "Vidíš to?" Zeptala se a ukázala nalevo od nich. Elly jen zašilhala a chvilku nevěděla co Clary myslí. Elly měla lepší zrak, ale teď to vypadalo právě naopak. Najednou to uviděla. Zelená záře se linula po levé straně lesa. Ihned se tím směrem rozeběhly a uviděly to. Bylo to vejce. Zelené dračí vejce...

Tak, a je tu druhá kapitola této knihy o dráčcích. Doufám že se líbí a nezapomeňte napsat komentář, co se vám líbí a co ne...

Vaše Soukupanda110