Svět mých básní

.:1:.

Nač toulat se krajinou, mezi city, co jen tak nikdy nezhynou.

Nač prodírat se pásy trávy, když nemohu si dopřát, ani kapku lásky.

Nač procházet se po plážích, vždyť mé srdce je jak oheň, co žhne a popálí.

Nač plout po vodách zrádných, stačí jediný tvůj pohled, co k utonutí svádí.

Nač jít stále po větru, když vím, že s tebou nikdy nebudu.

...

Snad se aspoň trochu líbí.

Není to sice nic veselého, ale když se to přečte správným způsobem, zní to celkem dobře..

ArelliVader09.