Dancing in Love

✩ 2. ✩

Dalšího dne se probudím časně. Je ještě tma. Jsem zvyklá vstávat brzy, narozdíl od Toma, který by podle mě strávil v posteli celý svůj život. No a mé drahé sestřenky - od těch asi ani neočekávám brzké vstávání.

Otočím se k nočnímu stolku, který se skví hned vedle postele a natáhnu se pro svůj iPhone. Je 5:30, v tom případě už by teta Florence měla být vzhůru. Zapřu se rukama o matraci mé vypůjčené postele a vzpřímím se do sedu. Můj pohled mi ihned spadne k Tomovu lůžku na druhém konci pokoje.

Jak jsem si myslela - ještě je pořád v říši snů. Sama pro sebe se pousměju a nohy nechám svěsit na jemný koberec u postele.

Přejdu ke dveřím a opatrně, tak abych nikoho nevzbudila, je otevřu. Chodba je prázdná a potemnělá a mně je přes krátké pyžamo s jednorožci celkem zima. Rychle si přes něj přetáhnu župan, který mi teta Florence včera večer pověsila na zábradlí u schodů, přesně s tímto úmyslem.

Přejdu do koupelny kde se učešu, vyčistím zuby, lehce si opláchnu obličej studenou vodou a nanesu tenkou vrstvu make-upu.

Pak už konečně sejdu po točitých schodech dolů, do kuchyně, kde už sedí tetička Florence, popíjejíc kafe a čtoucí si knížku. Když vzhlédne, jak v celé své županové kráse sestupuju ze schodů, široce se usměje.

,,Dobré ráno, Channele," zaklapne knížku a hbitě vstane od stolu. ,,věděla jsem, že vstáváš brzy, ale na tohle opravdu nejsem zvyklá."

Zasměju se a zamířím ke kuchyňské lince. ,,Ale ty jsi očividně ranní ptáče taky, když už jsi takhle brzo vzhůru. Mám ráda klid. A čas na svoje věci. A zrovna ty to určitě chápeš," teta přikývne a já si vyndám z lednice mléko. ,,ehm, kde máte cereálie?"

Tetička přejde ke skříňce naproti mě a najde správné balení. ,,Máme jenom tyhle," usměje se na mě a ukáže mi medová kolečka.

,,Děkuju, ty mám nejradši," oplatím jí úsměv.

Po snídani se vydám po schodech zpátky do pokoje pro hosty, kde se v rekordní rychlosti převleču do jemného černého topu bez ramínek a obyčejně bílé skládané minisukně. Tom sice sedí na posteli, rozespale mi popřeje dobré ráno a nezapomene mi připomenout, že jsem blázen, když vstávám tak brzo, ale jakmile mu pozdrav oplatím, znovu si lehne. Já mezitím přejdu ke svému batohu, odkud si vytáhnu mobil a AirPody.

Když vycházím z pokoje, uslyším z toho vedlejšího, kde spí holky, slabé chrápání. Nijak nepříjemné, spíš roztomilé a já se prostě sama pro sebe musím usmát.

Teta musela nečekaně odjet do práce, takže v celém domě panuje nepříjemné ticho a klid. Je ještě tma a i když jsem na to poměrně zvyklá, stejně mi po zádech přeběhne mráz.

Schody beru po dvou, jako ostatně vždycky a přes ramena si přehodím černou mikinu Nike, protože přeci jenom; už je babí léto a přichází podzim, takže venku začíná být zima. Nazuju si tenisky a vyjdu ven, do chladného, ale jinak příjemného rána.

Dneska toho mám v plánu hodně - musím skočit do knihkupectví, abych si pořídila závěrečný díl mé oblíbené trilogie, dojít za mou kamarádkou Lily pro učebnici chemie, po cestě se stavím vyzvednout Tomovi dárek pro Vivian a nakonec musím na poslední generálku mého sóla baletu.

Když si vzpomenu na bezstarostnou lásku mého bráchy k doslova dokonalé Vivian, v mozku se mi zjeví rozhovor se Sydney z včerejšího večera. Tyler, má láska z dětství se vrátila z univerzity.

Nastoupil k nám na školu. To znamená, že ho dneska na baletu možná potkám. Moje srdce se divoce rozbušilo při vzpomínce na tu dokonalou chvíli, kdy mě Ty zachránil před pádem v baletním studiu. Jenže pak si vzpomenu na Jane. Na to, že je do něho podle Sydney zamilovaná.

Kousnu se do rtu a donutím se zrovna na tohle nemyslet. Jenže jak už to v opravdovém životě bývá, můj žárlivý mozek se na tohle téma musel zaměřit.

Dojdu až na autobusovou zastávku, kam jsem měla namířeno a kde počkám na autobus, který mě odveze do centra města.

V uších mi zní dokonalá písnička, Bored od Billie, pohupuju se do jejího rytmu a vymýšlím, jestli bych na tohle mohla tančit. Nejspíš ne. Ale i tak mi zvedla náladu.

Lily bydlí jen pár ulic od zastávky, takže nejdřív půdu k ní. Vystoupím z autobusu a v tónech písničky se cítím jako ve videoklipu. Jako by hudba patřila právě mně.

O několik minut později stojím před moderním panelovým domem, takovým, jaký je v centru města obvyklý a otevírám ikonku messengeru na displayi mobilu.

Channele: Lil? Už jsem tu, tak mi otevři
Lily: kk

Prosklené dveře domu zabzučí, já bez povšimnutí minu věčně rozbitý výtah a vyběhnu schody až do šestého patra, ve kterém má nejlepší kamarádka bydlí.

,,Ahoj, Lil," obejmu krásnou brunetku stojící ve dveřích na pozdrav.

,,Channy! Těšila jsem se na tebe!" Objetí mi oplatí a já si i bez toho abych jí viděla do obličeje domyslím, že na něm září její obvyklý, vřelý úsměv.

Odtáhneme se od sebe a já se zuju, abych postoupila dál do bytu. V očekávání, že někde uslyším Bonnie, starší sestru Lily a jejich retrívra Jacka se podívám za roh botníku. Jack vyběhne ze svého pelíšku kde si doteď kousal botu a já si od něj nechám olízat obličej. Nikdy ho nepřestanu milovat.

,,Kde jsou vaši?" podívám se na Lil, která zatím vejde do svého pokoje. Když jsem byla mladší, vždycky jsem jí ho záviděla. Také jsem u ní trávila nejvíc času - doslova jsem to tu milovala.

,,V práci. Mamka je na pohovoru, táta na pracovní cestě." Pokrčí s nezájmem rameny.

,,A co Bonnie? Jak to jde?"

Lily zbledne, zašeptá jakousi nadávku a pak se na mě s vytřeštěnýma očima podívá. ,,Já... to jsem ale kráva..."

,,Lil?"

,,Hrozně jsme se pohádaly... ona... já... kolikátého je?!" Vychrlí na mě se slzami v očích.

,,Patnáctého, neděle." Vezmu kamarádku kolem ramen a donutím ji posadit se na postel.

Vzlykne a já ji pohladím po zádech. Něco mi uniká. ,,Bonnie onemocněla, rodiče jsou v nemocnici s ní a ona... je už nějakou dobu těhotná... to víš. Úplně jsem ztratila přehled, zítra má rodit," Lily propukne v pláč a já najednou všechny svoje problémky hodím za hlavu. To snad nemůže být pravda, malá Jeana se měla narodit až příští měsíc! Musel se změnit datum porodu, něco se muselo stát.

Nevím co říct, jsem smutná, Bonnie znám stejně dlouho jako Lily a jsou pro mě jako vlastní sestry. Všechny plány ruším, celé dopoledne hodlám strávit s Lil. Vezmu ji k Sien a Syd, společně se o ni postaráme.

Hola hej!
Nová kapitolka skoro mrtvého příběhu je na světě! 😘😘
Zrovna tahle mi zabrala skoro týden, fakt jsem se překonala, má něco přes tisíc slov, tak budu ráda za reakce a názory! ❤️
(Je mi jasný, že tyhle kecy nikoho jiného na konci každé kapitoly nezajímají, ale já jsem do nich úplně nejvíc zamilovaná, takže to prosím omluvte... 😇
Poslední věc: vytvořila jsem na Spotify playlist všech písniček zmíněných v této knížce - bude obsahovat písničky, které "vystihují" emoce určitých kapitol (více info na nástěnce 😘)

|písnička dne: Bored (Billie Eilish)|

With love, Sára ❤️