Život je růže

3. září, 16:24

Nic moc se nestalo, nebyly tedy nové zápisy.

Máma mě trochu mate. Neoslovuje mě ženským rodem ani na Messengeru, kde mám ženské jméno a používám ženský rod.

Když jsme byli na dovolené, byl s námi můj přítel. Při jednom z výletů něco říkala a na konci řekla "kluci." Po chvilce se otočila a dodala "a holky."
Když jsem se vrátila domů od přítele, řekla, že má nápad přemalovat mi pokoj do vlajek, které mám vyvěšené (trans, LGBT, bi). Dala ruku na zeď a řekla "a sem dát jméno." Zareagovala jsem tázavým "jméno?" a ona odpověděla "no, jako Ella."

Pár dnů zpátky mi dala svou sukni.

Opakuji ročník. Nové třídě a třídnímu učiteli jsem rovnou řekla o své situaci.
Během jedné konverzace ve skupině na Messengeru mi začali říkat Ella a oslovovat mě ženským rodem. Tak šťastný večer jsem dlouho neměla.

Dnes na obědě si mě jedna z učitelek kuchařů spletla s holkou. Byla jsem tam s kamarádkou. Udělalo mi radost, když řekla "Holky, kolik si dáte knedlíků?"

K dnešnímu zápisu je to vše. Po 15. září snad zjistím něco málo k hormonům, naše nemocnice byla překvapivě schopná poslat do Prahy výsledky krve.