Jiná než ostatní

Prozrazení

Ahoj. Mé jméno je Kate. Je mi třináct let. Mojí oblíbenou věcí je rvaní, poslouchání písniček a hlavně řvát po svém bratrovi. V tomhle světě nejsme stejní jako vy. Jenom umíme chodit a mluvit jako vy. Jsme vlci. Máme uši, máme ocas a máme i zuby, drápy a vše na co ještě pomyslíte. Máme i zděděné věci a to je označení. Označení mívají alfy a po alfě ho dostane jeho žena. Ale máme tu i pár dalších věcí. Máme stejné budovy jako vy lidi. Máme auta jako vy a máme i různá povolání jako vy. Je v mém životě i pár vyjímek, jako třeba to, že nemůžeme používat drápy nebo nesmíme někoho bezdůvodně zabít. Je první školní den a já jdu do nové školy ve stejném městě. Chodila jsem do dívčí školy, ale teď mám jít do chlapecké. Moc se tam netěším, ale dobře. Učitelé nechtějí, abych ubližovala holkám, i když to ty holky dělají jiným a já ty nevinné jen chránila. Popravdě jsem byla ve škole nejsilnější holka. A teď musím sem. Přišla jsem do školy v utajení, takže v černé mikině s kapucí na hlavě z důvodů, že tam nesmí holky, ale mě vzali. Chodí tu i můj bratr, on je alfa. Jmenuje se Black a zná všechny ve škole, a tak mě provede a upozorní mě na všechny, co tam jsou. Teď s ním jdu k řediteli, aby věděl že jsem přišla. Black mě držel za ruku, abych mu neutekla, i když věděl, že to nemám ráda. Došli jsme až k ředitelně a vešli dovnitř. "Dobrý den pane řediteli„ řekl bratr "Dobrý den Blacku. Co se děje?„ řekl ředitel. Ředitel mu směl říkat jménem, protože naši rodiče jsou s ním přátele, a proto sem do školy mohu chodit. "Přivedl jsem sestru. Kate.„ řekl bratr a sundal mi kapuci. "Vítej Kate.„ řekl ředitel a já mu odpověděla "Dobrý den pane řediteli„ a tu začal rozhovor mezi mnou a ředitelem. "Kate zde vyplň papíry a tvůj bratr ti pak ukáže tvou třídu„ prohlásil ředitel a já začala vyplňovat papíry. Po třiceti minutách jsme odešli z ředitelny. Black mě vedl do mé třídy a věstšina kluků se dívalo na nás dva. Možná si říkali, kdo je ta záhadná osoba pod kapucí. Cestou mě upozorňoval na kluky. A přitom mi říkal, se kterýma se naopak přátelit smím. "Mohla bych poznat tvé kamarády?„ řekla jsem "Ne„ odpověděl bratr. A tu jsme se začali hádat přesně uprostřed chodby. "Prosím ukaž mi je„ "Ne„ "Prosím„ "Ne„ "Prosím„ řekla jsem a udělala na něj psí oči, a protože to nevydržel řekl "No tak dobře„ a šel mi je představit. Cestou do mě někdo žduchl. Byl to nepřítel mého bratra. Já jsem spadla na zem a odhalila jsem se. Spadla mi kapuce a všichni viděli mé vlasy. Bratr mi pomohl vstát a já ho objala. Ale pořád jsem ho chtěla zbít. Otočila jsem se ke klukovi, co do mě žduchl. Bratr mi řekl, že ten kluk se jmenuje Jack. Bratr mě vzal bokem a řekl "Sním se nemá smysl rvat Kate. Já jsem to zkoušel. Vím že se ráda rveš, ale to ti nevyjde.„ upozorňoval mě, ale já se stejně vrhla na něho. "Copak, štěňátko se chce rvát" ,,To bych nedoporučoval„ řekl Black Jackovi a oddálil se od nás. Jack sice neposlechl a tak jsem se na něho vrhla. Asi po hodině jsme skončili a já bitku vyhrála. Sice s krvavým okem, ale za to, to stálo. Black za mnou přišel a pomohl mi vstát. Potom se otočil na Jacka a řekl "Já ti říkal, že to nemáš dělat,, ušklíbl se na Jacka a odešli jsme. Všichni se na mě dívali jako, kdybych něco provedla. Bratr uměl vyléčit rány, a tak mi pomohl vyléčit to oko. Léčení má po matce. Potom jsme zašli k jeho kamarádům. To "prosím,, a ty psí oči byli výborný nápad. Prošli jsme se až na střechu. A tam byly jeho kamarádi. O rvačce už slyšeli, tak si myslím, že v pohodě. Přišli jsme a bratr mě představil. "To je Kate. A donutila mě, vás představit,, řekl bratr a já se vítězně usmála. "To jsou Tailor a Adrien,, a ti dva se usmáli a Tailor řekl "Blacku pojď sem, chci ti něco říct,, a Black šel. Já počkala dál od nich a čekala, co se bude dít.

Ahojky lidi. Já doufám, že se vám kniha bude líbit a budete se těšit na další kapitolu. Dopředu se omlouvám zda nebudu dávat další díly. Jsou tu totiž i situace, které mě zdrží a tak nebudu moct napsat další kapitolu. Budu se snažit o to, aby sem tu dávala další a další díly. Díky