Muž vešel do starého činžovního domu kde zjistil, že tu žije jeho čtyřletý syn: Peter. Brzy se dostal ke dveřím, kde věděl, že chlapec žije, a zaklepal. Očekávání ho znervózňovalo.
Jedna žena otevřela dveře, byla to matka jeho syna, ale když uviděla muže, vypadala naštvaně. Muž se zeptal: "Vím o svém synovi, mohl bych ho vidět?" Žena odpověděla: "Ne, odejdi! Nepotřebujeme tě!"
Zpoza dveří se objevil malý chlapec. Vypadal tak roztomile s kadeřemi ve vlasech a jeho oči vypadaly jako jeho vlastní. Muž se usmál, sundal hodinky a poklekl. Podržel chlapce a řekl: "Chci, abys měl tohle." Malý chlapec vzal hodinky, byly velké v jeho malých rukou. "Patřil mému otci a teď je tvůj." Chlapec se na muže podíval a usmál se. Ten muž byl naplněn štěstím a věděl, že tohoto chlapce miluje víc než cokoli jiného na světě.
Žena však muže odstrčila: "Jdi pryč a už se nikdy nevracej!" Muž se podíval zpět na chlapce, který se na něj díval velkýma smutnýma očima. Žena se snažila vytlačit muže ze dveří.
Malý chlapec pak tiše řekl: "Prosím, nechoď tati." Mužovi se zlomilo srdce "Nechci jít."
Ta žena mu zabouchla dveře před obličejem. Muž tam stál pět minut s čelem u dveří a nechtěl chlapce opustit. Slyšel ho plakat zpoza dveří. Chtěl se vrátit dovnitř, ale věděl, že to ta žena nikdy nedovolí.
"Je mi to líto, Pete" Ten muž odešel.
Později se snažil chlapce znovu najít, ale neúspěšně. Takže muž pokračoval ve svém životě, ale bolest z opuštění malého chlapce ho nikdy neopustila.
Ten muž byl Tony Stark.
