50 shades of Justin Bieber

1. chapter

Miley...

"Miley!! Už musíme jet!!" Volá na mě mamka. "Však už jdu!" Křikla jsem ji nazpět.

Jen abyste byli v obraze tak se zrovna chystáme na koncert Justina Biebera. Nemůžu se dočkat. Je to můj sen a za pár hodin se mi splní.

"Jsem tu" řekla jsem mamce s kufrem vedle sebe. "Bylo na čase.. pojď se najíst a vyjedem." Kývla jsem a šla za mamkou, taťkou a starším bráchou Chrissem do kuchyně. Ten s náma nikam nejede protože Justina nenávidí... "tak co?? Už jsi mokrá z toho že uvidíš toho gaye?" "Drž hubu Chrissi!" Křikla jsem na něho, ale to už se postavil taťka "a dost! Buďte ticho oba dva nebo ty ( ukazal na me) nepojedeš na Biebera a ty (ukazal na Chrisse) skončíš se závoděním." Na to jsme oba stichly a začali snídat.

"Jedeme!!" Křikla mamka u auta když jsem se teprve obouvala. "Jo!" Otočila jsem se na brachu "měj se, ahoj" "čau" řekl a zavřel za mnou dveře. Nechala jsem to byt a běžela do auta. Celou cestu jsem si povídala s mamkou když po 2 hodinové cestě taťka křikl "jsme tady!". Rychle jsem se koukla z okna a viděla náš hotel. Musím uznat, že je fakt úžasný. Taťka říkal že je nejlepší v LA. Sice u nás v New Yorku máme taky luxusní ale tenhle je boží. Vystoupila jsem, vzala si kufr a s mamkou se vydala dovnitř a taťka jel zaparkovat auto. "Máte volný pokoj pro tři?" Zeptala se mamka paní, no spíše slečny co stála za pultem. "Omlouvám se ale máme pokoje pouze pro dva." Mamka se podívala na mě "bude ti vadit když budeš mít samostatný pokoj?" V tu chvíli jsem se na ní koukla pohledem stylu děláš si srandu a odpověděla ji. "Ne nebude" a usmála jsem se. "Dobře, tak tedy dva pokoje." Ta holka kývla a podala nám dvoje klíče. "Na" řekla mamka a podala mi klíče. Mezitím už k nám přišel taťka. Společně jsme se vydali k výtahu a já se kouzla na číslo pokoje. "Já mam 69 a vy?" Mamka se podívala na štítek "21". To znamená že budeš na jiném patře než tvoji rodiče?? Super! Ječelo moje svědomí. Když chtěla mamka něco říct tak přijel výtah a my nastoupila i s jinými lidmi. Výtah zastavil a mamka s tatkou mě obejmuli "vybal si, nachystej se a tady máš lístek, my s tebou nejdeme" řekla mamka a podala mi lístek na koncert. "Dobře, děkuju... ahoj" řekla jsem a výtah se zavřel. Vyjela jsem do nejvyššího patra a vystoupila. Hledala jsem číslo 69 které bylo až na konci chodby. "Konečně". Vlezla jsem dovnitř a pusu sbírala ze země. To je nádhera. Rozhlížela jsem se po celém pokoji a vše bylo úžasné až na jednu věc - není tu koupelna takže asik bude na chodbě. Otevřela jsem dveře a hledala nápis WC nebo něco takoveho. Ha tady. Docela luxusne zařízená. Vyšla jsem z koupelny ale k mému neštěstí jsem do někoho vrazila. "Moc se omlouvám." Řekla jsem klukovy který mohl mít kolem 20. "Příště si dávej pozor.." řekl a vešel do pokoje hned vedle meho. Byl mi strašně povědomí ale nevím kam ho zařadit. Přestala jsem nad tím přemýšlet a šla se nachystat ať to stihnu. Otevřela jsem kufr a začala hledat oblečení které jsem si nachystala už doma. Mini roztrhane černe kratasy a k tomu fialové tilko s větším výstřihem. Ještě jsem si obula černé Supry a vytáhla si zehlicku. Vyzehlila jsem si vlasy a namalovala se. Je 17:49 a začíná to ve 20:00. Ani nevím jaký mám lístek jestli stojím nebo sedím. Vytáhla jsem kabelku kde jsem mela už vše nachystane a vytáhla z ní lístek. Pane bože! Já mám VIP vstupenku...ty blaho. Lístek jsem rychle dala zpátky do kabelky a vyběhla z pokoje. Přivolala jsem si vytah a celá jsem se chvěla. Nastoupila jsem do výtahu a těsně než se zavřel ho někdo chytil a nastoupil. Byl to ten kluk do kterého jsem dneska narazila. Měl zase na hlavě kapuci, na nohách měl docela drahé Supry a kalhoty stáhlé pod zadkem. Vypadá skoro jako....NE to není možné. A co když to on je? Ptalo se mé svědomí. Rozhodně není. Z ničeho nic promluvil, ale díval se celou dobu mimo. "Kampak tak na večer? " "Na koncert" odpověděla jsem neutrálně. "Na čí?" Zase se ptal. "Justin Bieber" zase jsem odpověděla. "Hmm... a do jaké řady jdeš?" Twl co se stará??! "Mám VIP vstupenku." "Tak to se asi uvidíme." řekl a zrovna se výtah otevřel a on vyběhl. Ty blaho to bylo hodně divné. Zněl skoro jako Justin. Mám čím dal tím divnejsi pocit.