50 shades of Justin Bieber

10. chapter

Takže hned ze startu bych vám chtěla poděkovat za přesáhnutí 1K přečtení ❤❤ je to pro mě strašně úžasná věc ❤ miluju vás ❤❤

RÁNO

Justin..

Včerejšek byl premiérový jak pro Miley, tak pro mě. Těšil jsem se na ten okamžik jako dítě na Vánoce, ale tohle bylo mnohem lepší než Vánoce. Momentálně si připadám jako nejšťastnější chlap na světě. Měl jsem hodně dobrou náladu, dokud mi nezabrněl telefon. Na displeji se objevilo jen Skryté číslo. Chvíli jsem zvažoval jestli to mám vzít nebo ne, třeba to jsou nějací paparazzi nebo nějaké fanynky. Nakonec jsem to ale vzal, pořád mě zajímalo kdo by to mohl být.

"Halo??" ozval jsem se jako první.
"Ahoj Justine, tady táta.." odpověděla druhá strana. "tati? Proč mi voláš ze skrytého čísla?" "To je složité, ale věř mi že se to brzo dozvíš.. Justine volám ale kvůli úplně něčeho jiného, než se s tebou vykecávat. Musíme se setkat..dneska!" To poslední jako by vykřikl a já začínal chytat nervy. "co chceš kurva řešit?! A nehraj si na tajemného!" vyprskl jsem na něho. On se začal smát. "Justine, Justine,.. Nic nevíš.. Dneska v 15:00 jsem u tebe" řekl a zavěsil.

Vůbec nevím o čem by chtěl mluvit. Je sice pravda že jsme se dlouho neviděli ale aby to bylo tak důležité že musí nutně přijít tak pochybuji že si chce normálně promluvit. A co Miley? To ji mám vyhodit ať jde kam chce, nebo jako co? No uvidím co bude chtít.

Je 14:07 a já netrpělivě sedím na gauči. Miley sedí vedle mě a měří si mě pohledem. "děje se něco zlato??" zeptala se ustaraně. "volal mi táta a v 15:00 je tady.." řekl jsem a sklonil hlavu. Mám divný pocit, že to nebude nic dobrého. "a to je špatně? Já myslela že jsi rád že se táta vrátil" řekla a upřímně se jí nedivím že ji to přijde divné. Nic jsem ji na to nerekl, jen ji pořádně políbil. Jakoby to bylo naposled. Dával jsem do toho polibku všechno.

Nakonec jsme se odtrhli kvůli nedostatku kyslíku. Miley mi vzala obličej mezi své ruce a podívala se mi do očí. "Justine, co tě trápí?" zeptala se a políbila mě na čelo. S ní se cítím v bezpečí. "nic mě netrápí zlato.. Jen mám divný pocit" řekl jsem a usmál se.

Je 14:59 a někdo zvoní. Běžím ke dveřím otevřít."Ahoj tati, pojď dal." řekl jsem "ahoj Justine " řekl táta a věděl dovnitř. V obýváku seděla Miley a jakmile si ho všimla se zasekla. "Ty musíš být Miley, hodně jsem o tobě slyšel, těší mě já jsem Jeremy, Justinuv otec"vypustil na ní táta a políbil Miley ruku. "Miley, taky mě těší" řekla zaraženě a přešla ke mě. Všichni tři jsme si sedli ke stolu.

"řekneš mi o co jde??" zeptal jsem se už netrpělivě když táta mlčel a jen si mě a Miley prohlížel. "Justine, opravdu vám to sluší.. Ale teď teda k věci. Mám pro vás dárek." řekl a podal nám obálku. Zaraženě jsme se s Miley na sebe podívali a já otevřel obálku. Byly tam dvě letenky tam a zpátky na Havaj. "Havaj?? Proč Havaj?" zeptala se Miley. "chci abyste si odpočinuli, Justin by mohl dostat inspiraci k nové písničce a Miley ty by sis mohla dát myšlenky do pořádku. Určitě je toho na tebe moc. Berte to jako dárek" řekl táta s úsměvem. Upřímně mi to nesedelo ale radši jsem v tom nic nehledal. Třeba chce jen vynahradit ty roky co byl pryč. Nevím. "to je skvělé, děkujeme" řekl jsem a obejmul ho. Miley taky poděkovala a podívala se na jednu z letenek. "cože? To odletáme už dneska večer??!" vyprskla. Jeremy kývl. "proto jsem se chtěl naléhavě setkat, nebudu vás už rušit. Měli byste si sbalit a vyjet. Užijte si tam a někdy se ozvěte, tu je mé číslo." řekl a podal mi lístek s telefonním číslem. Kývli jsme a všichni tři se zvedli od stolu. Já šel tátu doprovodit ke dveřím a Miley šla do pokoje, nejspíš už balit.