Ona [Bucky Barnes FF]

7.

,, Říkal jsem, že jsi se k nim připojila." Řekl Ultron, který na tebe s Barnesem zrovna útočil.
,, Nedal si mi jinou možnost."
,, Divím se, že jsi nechcípla."
,, To nejsi sám. Konec vybavování, zdechni." Barnes za ním chtěl zakročit, avšak než se mu to povedlo, tak Ultron vyletěl do vzduchu a u nás zbyli jen jeho kopie.

,, Promiň, měl jsem být rychlejší." Omluvil se Barnes.
,, Jo, to jsi měl." Když mi došlo, jak špatně to vyznělo, tak jsem spěšně dodala: ,, Ale taky jsem to mohla udělat já." Pouze se na mě usmál a pokračovali jsme v boji, proti celé armádě.

,, Roboti se shromažďují u kostela, přijď rychle Bucky." Ozval se z vysílačky můj otec a já se zamračila.
,, Odpusť mu. Myslel, že jsi mrtvá."
,, Myslet někdy nestačí." Vyhrkla jsem.
,, Po boji to vyřešíme ano?" Zeptal se Barnes a pohladil mě po tváři.
,, Ještě jednou se mě dotkni a urvu jí koule." Měli by jste vidět, jak rychle ze mě svou ruku sundal.

,, Pietro? Wando?!" Oba jsem je objala.
,, Ahoj." Políbil mě ,při objetí, na čelo Pietro. ,, Jsem rád, že jsi v pořádku."
,, Taky jsem ráda, že jste v pořádku, ale teď musíme zničit tyhle svině." Řekla jsem a ukázala na armádu robotů.

Bojovali jsme všichni, a mé pohledy se občas setkali i s pohledy mého otce, který byl v tuhle chvíli naštvaný, a přitom cítil lítost. Že bych ho fakt zajímala? Ha, jeho smůla.

,, To jsou helikaliéry?" Otázala jsem se zvědavě Pietra, s kterým po boku právě bojuju.
,, Páni." Ozval se pouze Pietro.
,, Musíme všechny civilisty dostat do bezpečí." Řekl kapitán z vysílačky.
,, Jdeme na to." Odpověděl můj kamarád a začali jsme všechny lidi nahánět na helikaliéry.

,, Nebojte, všechno bude v pořádku zvládnete to." Uklidňoval lidi Pietro a já na něj jen podivně koukala. ,,Co?"
,, Proč je uklidňuješ, když se sám bojíš?" Otázala jsem se.
,, Když mi do hlavy nekouká ségra, tak se budeš koukat ty, či co?" Zasmál se.
,, Vypadá to tak."
,, Tady už jsou všichni pryč, ale vím ještě o jednom místě."

,, Všechny je rychle vyženu ven a ty to tu zapal, hemží se to tam roboty." Rozkázal Pietro, stává se z něj dobrý vůdce.
,, Samozřejmě."

Poslala jsem na celou budovu oheň, tohle bude škoda peněz, ale jsou to jen kanceláře. Otočila jsem se zády k budově, když v tom mě zachytil jeden hořící robot za nohu a snažil se mě stáhnout dovnitř. Tvrdým pádem na zem, se mi vyrazil dech. Chtěla jsem se bránit, ale mé tělo úplně ochablo, bez přísunu kyslíku. Nejednou se mi kolem hlavy něco prohnalo a robot mě pustil.
,, V pořádku?" Zeptal se takzvaný Hawkeye.
,, Bylo hůř." Odpověděla jsem.
,, Skoro všichni už jsou na helikaliérech, jdeme za nimi."
,, Dobře." Barton mě vzal za ruku, cítila jsem se s ním v bezpečí, a dovedl nás oba do bezpečí.

,, Tenhle člun už musí odletět." Řekl jeden chlap, nejspíše agent, kterého jsem neznala.
,, Moment, támhle je ještě malý kluk." Řekl Hawkeye a šel pro něj.

Všechno ostatní se pak stalo strašně rychle.
Tryskáč řítící se proti Bartonovi a malému chlapci. Barton, který ho kryje vlastním tělem, a potom rychlí záblesk světla.
,, Ty si to nečekal?"

,, Pietro!!!" Křičela jsem a běžela k němu.
Léčící schopnosti musí fungovat, funguj. ,, Funguj!" Zakřičela jsem a sklonila se blíže k Pietrovi.
,, Sonio? Nemůžeš vyléčit někoho, kdo je mrtvý." Řekl Clint.
,, Ne, on nemůže být mrtvý."
,, Musíme letět, vezmeme ho sebou. Nebreč prosím. Musíš to zvládnout."
,, Já nikdy nepláču." Řekla jsem a utřela si kapku u oka. ,, Máš pravdu, musíme jít."

Teprve teď jsem dostala chuť všechny zabít.

*****

,, Sonio Rogersová, jste obviněna z pokusu o vraždu některých členů Avengers, chcete něco říct na svou obhajobu?" Otázala se Natasha.
,, Škoda že se to nepovedlo." Chtěla jsem zabít Rogerse, bohužel je chytřejší než já. Clint byl zase zodpovědný na vraždu Pietra, avšak toho jsem zabít nedokázala, jak bych mohla? Barnes, jak já ho chtěla zabít, bohužel jsem mu dlužila život. Takže taky nic. Lituju toho? Ano. Řeknu, že toho lituju? Nikdy.  ,, Chcete mě zavřít do klece jako králíka? Poslužte si, ale lepší by bylo mě nechat zabít, protože se k vám nikdy nepřidám."
,, Raději si tě necháme jako králíka, než ve vězení."

Rozhovor Wandy, Natashy, Steva a Buckyho:
,, Nechce tu být, raději by umřela." Řekla Natasha, která se vrátila z výslechu Stevovi dcery.
,, Chtěla mě zabít." Zabrblal Steve, opravdu vypadal, že mu to je líto.
,, Mě taky, a to jsem myslel, že se z nás stává dobrá dvojka." Řekl Bucky.
,, I Clinta." Dodala Natasha.
,, Steve, tebe možná opravdu chtěla zabít, ale byl si jediný. Zapomněl si na ní, nepamatuješ? U Clinta už chtěla odejít, ale v tu chvíli se vzbudil, a Buckymu dlužila. Dostala jsem však jeden nápad."
,, Jakej?" Zeptala se Nat.
,, Vrátit jí zablokované vzpomínky, nevím však co všechno v nich je."
,, Udělej cokoliv je třeba." Dodal Bucky.
,, Udělám."