𝖙𝖎𝖑𝖎 𝖙𝖎𝖑𝖎 𝖇𝖔𝖒

(1)𝐩𝐫𝐯𝐧𝐢́ 𝐡𝐥𝐢́𝐝𝐚́𝐧𝐢́ 𝐮 𝐛𝐚𝐛𝐢𝐜̌𝐤𝐲 𝐉𝐚𝐧𝐲 𝐯 𝐑𝐮𝐬𝐤𝐮

Tehdy mi bylo kolem 6 let, toho roku jsem odjel s rodiči trávit Vánoce k babičce Janě do jedné malé zapadlé vísky v Rusku. Vedla tam jen jedna dlouhá a pustá polní cesta skoro ani na mapách nevyznačená, byla obklopena pouze hustými a temnými lesy. My jinak žili v Anglii na venkovském městečku, kde se narodila a vyrůstala má matka, otec pak dětství trávil zde. babička Jana mě vždy celkem děsila, ale asi tolik jako může vrásčitá, podivně páchnoucí stařena se zvláštními zvyky děsit které koliv malé dítě, u babičky jsme hodlali strávit 14 dní, ovšem nezůstali jsme ani týden. V pátek v pod večer otec s matkou odjeli do města s tím že se vrátí až brzo k ránu, načež já zůstal v chalupě sám jen se svou babičkou, bylo to poprvé co mě měla hlídat. Večer ubýval jako každý z těch posledních několika uplynulých. Hrál jsem si v místnosti u rozžhavených kamen s svými hračky které jsem si dovezl z Anglie, babička mi před tím uvařila večeři a v tu dobu obcházela místnosti a kontrolovala okna zda jsou bezpečně a na pevno zavřená, to byl jeden z těch podivných zvyků starých lidí zde. Dělala to každý večer a někdy i více krát, vždy při tom drmolala jakási výhružná slova, ale nerozuměl jsem jaká. Růsky jsem uměl ještě méně než Anglicky. Chaloupka byla roubená a rozklíženými okenními rámy do vnitř, profukoval mrazivý vítr tuhé Ruské zimi spolu s děsivými slovy babičky Jany. Tehdy jako dítě jsem nechápal co provádí a proč, A bylo to tak lepší.. kdybych znal onu pravdu jakou znám teď, skrývající se za tímto zvykem z místních končin. Věřím že by mě to neskutečně vyděsilo. Já si však spokojeně hrál, snažil jsem se babičce nevěnovat pozornost. Občas jsem pohladil psa jehož jméno už si nepamatuju, byl to babiččin pes míšenec neznámých ras, starý s řídkou šedou srstí, na pomoc stále unavený. Po té co se babička vrátila zpátky do vnitř, si uvařila čaj. Sedla si do své dřevěné houpací židle potaženou zahřívající dekou, na klín si položila ručně upletenou tlustou dekou, na nos nasadila silné brýle a začala si číst svou oblíbenou knihu a já si stále v poklidu hrál.