Pamatuji, že chvíli na to jsem ze spoda zaslechl její povídání znělo to jako zaříkávání, která jsem slýchával z Irských pohádek která mi doma před spaním četla matka... Pak dole nastalo ticho, vítr se v domě opíral do chalupy která praskala pod jeho náporem, chlad sahal svými ledovými prsty až pod mou peřinou, zavřel jsem oči a snažil jsem se usnout ale nešlo to.. Převaloval jsem se ze strany na stranu naslouchal jsem zvuku domu, ten večer obzvlášť hlasitý jakoby varovali před nadcházející noci, když jsem pomalu začal převykovat těmto zvukům Zaslechl jsem z nenadání ještě jeden další byl to opět babiččin hlas tentokrát ovšem vycházející z venku z podokna. Vylezl jsem proto z postele podlaha mě studěla do nohou, pomalu jsem dětskými krůčky došel k oknu. Odhrnul jsem závěsy, chytl se parapetu a vyhlédl ven musel jsem si stoupnout na špičky, a i tak mi dělalo velký problém shlédnout dolů ale po chvíle námahy se to podařiloa já ve večerním přístřeší spatřil babičku. Jak opět chodí kolem chalupy a kontroluje zda jsou všechna okna bezpečně zavřená, podle zvyšující hlasitosti skřípání a vrzání střechy nad mou hlavou jsem usoudil že vítr zesílil, pohrával si s vrcholky vysokých a mohutných stromů okolního lesa který se mi tyčil ve výhledu. Měsíc pak během okamžiku zahalili temné mraky a k zemi se začali vznášet první sněhové vločky.
Babička mě pak v tu chvíli přestala zajímat a já pak docupital zpět rychle do mojí postele a pod peřinu najednou byla až nesnesitelná zima. Po chvíli babiččin hlas zas ustál zaslechl jsem bouchnutí dveří dole, a pak už nic... Ticho , a jak mi v posteli začalo být čím dál větší teplo, nakonec jsem usnul...ALE NE NA DLOUHO
ČTEŠ
𝖙𝖎𝖑𝖎 𝖙𝖎𝖑𝖎 𝖇𝖔𝖒
Short Storypříběh k Ruské ukolébavce -tili tili bom- který se odehrával v zimě na návštěvě babičky Jany v Rusku kde byl chlapec před několika lety na prázdninách. Předem se omlouvám za pravopisné chyby
