Dívka z pláže (outer banks)

Já jsem Bella

Ahoj já jsem Isabella Cooper ale kamarádi mi říkaly Bella,je mi 15 let a právě jsem přijela do Outer Banks k babičce kde taky budu teďka bydlet. Má krásnou vilu to znamená že patří do šlechty osobně je to tu hezký ale já jsem opačnej typ holky nejsem jako ty holky od šlechty. No měla bych asi říct proč jsem tady a nežiju s rodiči.

Minulý týden

S rodiči jsme jely na jeden večírek já seděla vzadu a psala si s Kristl to je moje nejlepší kamarádka. Bell zlato vypni ten telefon jsi na něm celou dobu. Řekne moje mamka. Ale já si píšu s Kristl. Řeknu. S tou si můžeš psát pořád těd jedeme na ten večírek takže mi ten telefon dej. Dodá můj táta a natáhne se dozadu a chce mi vzít telefon ale já ho dávám dál od něj aby na něj nedošáhl když v tom. Jamesi pozor! Vykřikne moje mamka. Pak poslední co vidím je černá dodávka řítící se na nás a pak už mám tmu.

Když se zase probudím jsem venku z auta a ležím na trávě kde okolo mě je nějaká paní a pán s jejich dcerou asi tak mého věku ale všechno je rozmazaný a všechno slyším tlumeně. Hej holčičko si vpořádku halo. Mluví na mě paní pak říká ještě něco ten pán ale já už mu nerozumím a vidím zase tmu.

Pak se probudím v nemocnici a vedle mě sedí Kristl a její rodiče. Kristl. Řeknu potichim hlasem. Bello. Vykřikne Kristl a obejme mě. Ahoj Bello jak ti je? Řekne paní Jonesová (Kristl mamka) Mám pocit jako by mi měla prasknou hlava bolestí. Odpovím jí. Měla si štěstí že jen to. Řekne doktorka stojící u dveří které jsem si před tím vůbec nevšimla. Pamatuješ si co se stalo? Zeptá se mě. Vím že jsme jeli s rodičema v autě a pak se před náma objevila ta dodávka a pak už..... nic. Hned jak to dořeknu tak se hned zeptám. Kde jsou rodiče? Koukám na ní a čekám na odpověď které se dočkám až po minutě. Víš tvoje rodiče dopadly hůř než ty je mi líto ale tvůj táta umřel na místě. Podívala jsem se na ni a nechtěla jí to věřit nahrunuli se mi do očí slzy a vyhrkla jsem ze sebe. A co má-máma? Doktorka se podívala na paní Jonesovou a pak zase na mě. Ani jsem si neuvědomila že mě Kristl chytla za ruku. Tvoje máma byla převezena hned na sál s velkým poraněním hlavy operace byla velmi náročná dělali jsme co jsme mohly. Řekne a já už to nevidrzim a začnu brečet Kristl mě obejme ale já neprestavam brečet.

Přítomnost

Otevřu oči se zasnění a zjistím že mi slzý oči jdu k mimu stolečku na líčení a utřu si oči a odlicim řasenku která se mi rospila. Isabell pojď dolů! Zakřičí ze zdola babička.Vykročim z koupelny a běžím dolů po schodech. Ty krabice se sami neodnesou. Řekne babička a ukáže mi nahoru. A kde že je můj pokoj? Zeptám se. Nahoře na konci chodby máš pokoj s balkónem. Řekne a já popadnou krabici batoh a ještě jednu tašku a odnesou to do pokoje když vejdu jsem ochromena je to vážně pěknej pokoj zdá se že babi věděla že nejsem typ princezny a vystrojila mi pokoj do mýho stylu.

Pokoj:

Hned jsem položila krabici, tašku i batoh na zem a skočila jsem na postel po týdnu jsem se zase usmála ale úsměv hned zmizel když jsem si vzpomněla proč tu jsem protože tu teď bydlím bez rodičů který už nikdy neuvidím, je pravda že jsem kvůli tomu moc nebrecela jen ten den v nemocnici když jsem to zjistila pak už jsem to dusila v sobě někdy mi upadla kapka slzy ale nebyl to moc velký brek. Naštěstí mi to moc lidí nepřipomínalo.
Sebrala jsem se z postele a šla pro další krabice a kufry když už jsem všechno měla nahoře tak jsem pomalu vybalovala a na zeď nad skříňkou jsem si vilepila fotky s Kristl rodičema nebo mě a Kristl na prkně nebo moje nejoblíbenější já na prvních závodech na prkně bylo mi 12 a byla jsem první. Pak jsem ale narazila na fotku kterou jsem fakt nepotřebovala vidět byla jsem tam já a můj ex přítel Kevin nechodím s ním už dva roky byl to můj první kluk chodili jsme spolu rok ale pak chtěl po mě věci které jsem nechtěla a jednou mě uhodil já mu to odpustila ale pak se to začalo opakovat a já jsem ho opustila nebylo to lehké protože mi vyhrožoval ale pomohla mi s tím Emma moje kámoška. Vzala jsem fotku a rostrhla jí napůl a vyhodila do koše.
Vyšla jsem na balkón měla jsem výhled přímo na moře řekla jsem si že bych si mohla jít zaserfovat otevřela jsem krabici s plavkama nevěděla jsem jaký si mám vzít

nakonec jsem si vzala tyhle:

Vzala jsem si ještě přes sebe teplákové kraťasy a šla si pro prkno sešla dolů. Babi jdu si zaserfovat.Dobre vrať se do 21:00. Bylo teprve pět hodin takže jsem měla 4 hodiny.

První část je tady snad se líbí délka bude vždycky různá tak se omlouvám kdyby někdy byla krátká.
Budu ráda za nějaký rady co bych mohla vylepšit mějte se pá❣️😘