Anorexie - Larry Stylinson CZ

8

Doma jsme potom už nic moc zajímavého nedělali, jen jsme si sedli vedle sebe na gauč a já jsem pustil seriál. 

Louis mi potom asi po první hodině usnul na rameni. Hlava mu na konec sjela až na můj klín, kde už potom spal. 

Já jsem se koukal ještě asi na jednu sérii, ale potom jsem měl v plánu jít taky spát.

Protože se mi líbilo to, když spal Louis se mnout, tak jsem ho vzal do náruče a donesl jsem ho do své postele. Kdyby se zítra ptal, proč je v mé posteli, můžu říct, že už bylo pozdě a já jsem ho vzal rovnou ke mně, kde jsem si hned taky lehnul.

Skočil jsem si ještě jen do rychlé sprchy a potom jsem si lehl vedle Louiho. Po chvilce jsem vedle něj spokojeně usnul.

---

Ráno jsem se probudil, ale Louis vedle mě už nebyl. 

Kouknul jsem se na hodiny, kde bylo skoro osm hodin. Aha, možná, že vstal dříve a šel dělat snídani, jak jsme se o tom včera bavili. 

Ještě chvilku jsem ležel v posteli, ale potom jsem se vydal jen v boxerkách do koupelny. Učesal jsem si vlasy a nějak je alespoň trošku upravil, opláchl jsem si obličej a potom se ještě po snídani vrátím, abych si vyčistil zuby.

Vzal jsem si na sebe jen tričko, abych dolu nešel jen v boxerkách a potom jsem šel tedy dolů, kde jsem počítal s tím, že tam bude Louis. 

Jak jsem si myslel, tak to bylo. Louis stál u plotny a něco tam dělal. 

„Dobré ráno," pozdravil jsem ho, čímž jsem ho asi trošku vyděsil.

„Dobré, lekl jsem se tě," řekl.

„Dělám k snídani palačinky, snad je máš rád," dodal k tomu ještě.

„Jo, mám je celkem rád," řekl jsem popravdě.

Sedl jsem si k televizi do obýváku a zapnul jsem si tam nějaký televizní program.

Koukal jsem se, dokud nepřišel Louis s tím, že už je snídaně hotová. Sedl jsem si tedy zase po dlouhé době ke stolu s pustil jsem se do té snídaně.

Po tom co jsem ji snědl (byla opravdu výborná), jsem se šel dopřipravit. 

Vyčistil jsem si ty zuby, doupravil jsem si vlasy a vydal jsem se k šatníku.

I když to do práce mít nemusím, tak jsem si na sebe vzal oblek. Mám obleky celkem rád, mám jich neskutečně moc.

Ještě jsem nějakou chvilku strávil před zrcadlem a potom jsem se už vydal dolů. 

Procházel jsem přes kuchyni, kde se zrovna Louis ohýbal k myčce, kam dával nádobí. 

Jak to, že když je tak moc hubený, tak má tek dokonalý zadek? Nedělám si srandu, má vážně skvělej zadek, ještě k tomu, když se takhle ohýbá. V mé hlavě to netvoří zrovna nejsvatější scénáře, asi jako jeho piercing v jazyku. 

Trošku jsem si stáhnul sako, abych tak nějak zamaskoval malou bouli, která se mi tvoří v kalhotech.

„Tak já už jdu so práce, měj se," rozloučil jsem se s ním rychle, abych už mohl vypadnout.

„Ahoj," řekl taky.

Vešel jsem chodbou do garáží, kde jsem nasedl do svého černého Range Roveru. 

Dojel jsem až do práce, což mi zabralo asi tak pět minut.