F∆KE [pozastaveno]

2.

Vyšla jsem z domu a rozutíkala se. Už tak jsem nestíhala a ještě jsem si při běhu zapínala kabát.

Běžela jsem, jak kdybych měla předehnat zvuk. Doběhla jsem na zastávku ve chvíli, kdy zrovna autobus odjížděl.

"Ó můj bože!" zařvala jsem. Lidé, kteří procházeli kolem na mě hleděli jak na magora. Byla jsem rozcuchaná a měla jsem nedopnutý kabát.

Chtěla jsem si z tašky vyndat zrcátko, jenže... V tom spěchu jsem ho nějak zapomněla.

Nezbylo mi nic jiného, než na sebe civět do skla na zastávce. Bylo opravdu špinavé, takže jsem toho moc neviděla.

Chtěla jsem si zapnout poslední knoflík u kabátu, ale utrhl se. "No nic." Další autobus jede až za půl hodiny a metro je kilometr od tud.

"Zavolám si taxi!" Napadlo mě. Sundala jsem si tašku a začala v ní šmátrat. OMG! "Vypadá to, že jsem si doma nechala i mobil. ( -TOTSUKO X.PERIA- )

"To je asi nejhorší den mého života! Vypadám jak bezďák a budu si muset někoho stopnout."

Stoupla jsem si na okraj silnice. Vtyčila jsem palec a čekala.. čekala.. čekala. Nikdo nezastavil.

Už jsem byla na pokraji smrti. Docela moc mě bolela ruka, že už jsem to mínila vzdát, když vtom u mě zastavila černá KIA.