Milostný příběh ( TVD )

Část druhá

Než jsem si sedla nalila jsem si whisky. " Car? Eleno? můžeme si promluvit?" usmála jsem se. Obě kývli a odešli jsme na horu. Potichu jsem pronesla kouzlo na uzamčení pokoje aby ti dva dole neslyšeli co budeme říkat.

Ani jedna nevěděli co je Stefan a Damon nebo já zač. Řekly jsme že ještě není čas na to jim to říct.

"Mám problém" řekla jsem když jsem si sedla na postel. Obě si sedli vedle mě. Koukla jsem se na Elenu a ona pozvedla obočí.

"Kdy přestanete předstírat že spolu nejste?" řekla jsem smutně. "C-Co?" řekla Zaraženě Elena i Car naráz. "Vím o tom Eleno, vím o tobě a Stefanovy, někdo vás viděl a zavolal mi to" , "Počkat cože? ty a Stefan?" zvedla se naštvaně Caroline.

"Cassie já, prostě se to stalo a věděla jsem co k němu cítíš a tak jsem mu řekla že si to chci zatím nechat pro sebe a..a..." zvedla jsem se a šla ke dveřím. "Cassie počkej prosím!" řekla Elena, "Eleno teď jí nech být"

Scházela jsem schody a slyšela jsem jak na mě volala Car i Elena, ani ne během tří vteřin u schodů stál Stefan a Damon.

"Co se stalo?" zeptal se Stefan. Já do něj jen strčila a šla ke vchodu. "Cassie pokej!" zavolala na mě Elena.

"Co chceš Eleno, hmm? co chceš slyšet že vám to přeju? promiň ale to neuslyšíš, věděla jsi to věděla jsi že ho miluju a stejně si to udělala, a ty" ukázala jsem na Stefana a všichni se na něj otočily. "Ty už na mě nemluv my jsme skončili!" řekla jsem celkem v klidu, otočila se a pak jsem odešla.

Večer jsem na tu party k jezeru nechtěla ale šla, aspoň jsem se mohla odreagovat.

...

Ten večer u jezera jsem Stefana ani Elenu, vlastně nikoho z nich nepotkala. Domů jsem přišla brzo. Máma už byla v práci takže jsem si udělala jídlo a šla jsem si pustit televizi.

Ráno jsem se probudila přikrytá a televize byla vypnutá. Koukla jsem na hodiny bylo půl jedenácté dopoledne. Udělala jsem si hygienu a šla jsem si dát kaffe.

Zapnula jsem si telefon který jsem si včera vypnula. Měla jsem tam zprávy od všech.

( Zprávy )

Elena: Cassie prosím zvedni mi to! Moc se ti omlouvám... ( 5 zmeškaných hovorů )

Stefan: Pojď si promluvit Cassie ( zmeškaný hovor )

Car: Cassie je mi to líto já o tom nevěděla. Zavolej mi prosím! ( 9 zmeškaných hovorů )

.... a takhle to pokračovalo ...¨

Nikomu jsem neodpověděla. Po hodině civění do stropu my ale začalo být líto Caroline, vždyť ona přece za nic nemohla.

Vytočila jsem její číslo. "Jsi v pohodě?" , "jsi sama není někde poblíž Damon nebo Stefan?" , "jo jsou semnou ve škole proč?".

Když to řekla tak jsem jí to típla. A napsala jí SMS

...

Já: Přijď ke mě ale nikomu nic neříkej nic o mě nevíš dobře?

Cra: Dobře jsem tam za chvíli

....

Ani ne do hodiny dorazila Caroline. Obejmula jsem ji a šli jsme ke mě do pokoje. Zamkla jsem dveře a sedla jsem si za ni na postel.

"Poslyš chci ti něco říct. Nechci ti to tajit a vím že se teď dlouho neuvidíme. Nikomu jsem to ještě neřekla" , "Cassie děsíš mě o co jde?" chytla mě za ruku a koukla se mi do očí.

"Možná teď na nějakou dobu zmizím nechci aby jsi mě ty nebo Elena hledali" , "ale Damon a Stefan tě budou hledat až se to dozví" , "jenže já vím že se to nedozví protože až ti řeknu pravdu budeš se jim vyhýbat a nebudeš s nimi chtít být v kontaktu" sklopila jsem pohled. "Fajn Cassie teď už mě ale děsíš co se sakra děje!"

Chtěla jsem pokračovat ale z kuchyně se ozvala rána. "počkej tady!" řekla jsem jí a šla jsem dolů.

"Alaricu co tu sakra děláš?" řekla jsem udiveně. "Jdu překvapit tvoji mámu chtěl jsem udělat oběd." usmál se na mě a zvedl nákupní tašky a ukázal mi je. "Dobře kuchyň víš kde je máma přijde ve dvě tak ať to stihneš" mrkla jsem na něj a odešla zpět do pokoje.