Čast desátá

8 0 0
                                    


"Tak nějak v baru umím pracovat Camill nejsem totální nemehlo" zasmála jsem se.

"Fajn máš večerní směnu"

Kývla jsem hlavou na souhlas a odešla domu.

Zbytek dne jsem strávila v knihovně. Pomáhá mi to přemýšlet nad minulostí. Zazvonil mi telefon s SMSkou.

Clarke: máš čas?

Já: Za hodinu jdu do baru mám směnu stavíš se?

Clarke: v osm jsem tam

Já: Dobře pa

Clarke: Pa

Šla jsem se převléknout. Vzala jsem si modré džíny, černé tílko a černou koženou bundu, namalovala jsem se a vlasy si nakulmovala.

Do baru jsem šla pěšky je to jen tři ulice daleko.

Když jsem přišla Camill se semnou rozloučila, prý jde s mámou na sklenku vína.

V baru bylo samozřejmě narváno když bylo osm přišel Clarke. Nalila jsem mu tu hnusnou vodku a povídala jsem si sním.

U baru se objevila máma a Camill.

"Kde se tu berete?" usmála jsem se.

"Na co budu platit někde v baru když mám svůj?" zasmála se Camill.

Sedly si do boxu a já jim donesla pití. Když jsem se vrátila za bar místo Clarke tam seděl Klaus.

"Ahoj" pozdravila jsem ho a nalila mu whisky.

"Kdo to byl?" řekl naštvaně

"Kdo?"

"Ten kluk co tu seděl"

"Myslíš Clarke? To je můj starý Kamarád, a kde vůbec je?" rozhlédla jsem se kolem ale nikde jsem ho neviděla.

"Musel už jít" usmál se.

"Klausi! to snad nemyslíš vážně!"

"Myslím si jenom moje a né nějakého Clarke!" bouchl do barové desky. Všichni se na nás koukly a máma se hned postavila.

Rychle jsem zakroutila hlavou že ne a ona si hned sedla.

"Uklidni se je to jen kamarád a já nejsem žádný tvůj majetek sakra! a jestli se chceš chovat takhle tak támhle jsou dveře!" ukázala jsem na vchod naštvaně a odešla obsluhovat lidi.

Pootočila jsem se a Klaus tam už neseděl. Povzdychla jsem si a dál se věnovala práci.

Máma na mě očkem pořád koukala, nemá ráda Klause po tom co mi udělal, vlastně ho smrtelně nenávidí".

Ve čtyři ráno jsem všechny vyhodila a bar zavřela. Šla jsem domu zkratkou přes pár temných uliček. Měla jsem pocit jakoby mě někdo sledoval.

Ale když jsem se otočila nikdo tam nebyl. Šla jsem dál ale něco mi říkalo že za mnou zase někdo je. Prudce jsem se otočila ale nikdo tam nebyl.

Otočila jsem se zpátky ale přede mnou stál Klaus natlačil mě na zeď a prudce mě políbil. Pak jsem ho ale pomalu odstrčila.

"Co to děláš Klausi"

"Ukazuju ti jak to dopadá když máš oči pro jiného" pousmál se a znovu mě políbil, pak mě začal líbat na krku, po chvilce to ale už nebylo příjemné spíše to bolelo.

"Klausi to bolí" řekla jsem když jsem pocítila na krku kousnutí.

"K-K-la-u-si... to vážně bolí" řekla jsem z posledních sil a pak omdlela.

Probudila jsem se u Klase v pokoji, byla jsem ve stejném oblečení. Klaus seděl na křesle a díval se na mě se skleničkou whisky v ruce. Šáhla jsem si na krk, měla jsem tam kousanec, polštář byl od krve. Trochu jsem se zamračila. Chtěla jsem se postavit ale hned co jsem se zvedla se mi zamotala hlava.

Klaus byl hned u mě a chytl mě za paže.

"V pořádku?" zeptal se mě starostlivě.

"Děláš si srandu? Nejdřív mě pronásleduješ z práce, pak mě obviníš z toho že mám oči pro jiného, pak mě pokoušeš a teď se mě ptáš jestli je všechno v pohodě, děláš si kurva srandu?!!!" vyjela jsem na něj.

Strčila jsem do něj, obula si tenisky a vzala bundu. Sešla jsem schody ale na konci schodů mě zastavil Elijah.

"Cassie stalo se něco? vypadáš naštvaně" zeptal se mě.

"Zeptej se svého bratra, toho největšího idiota na světě!" křikla jsem konec věty a šla domu.

Doma jsem se šla hned do pokoje. Za chvíli mi na dveře od pokoje zaklepala máma. Podívala jsem se na dveře a pak mámu pozvala dál. Sedla si zamnou a položila mi ruku na rameno. Zachvěla jsem se jak mi přejel mráz po zádech.

Slzy mi ztékali po tvářích podívala jsem se na mámu s uslzenými oči a ona mě hned obejmula.

"Co se stalo holčičko?"

"Klaus...On...mě...on mě..."

"co se stalo..." pohladila mě po tváři.

"Pokousal mě kvůli Clarkevi prej mám oči jen pro něj..." utřela jsem si slzy a povzdychla si.

"Cože udělal?!!!" máma vylétla a úplně zrudla.

"Ale prosím neřeš to ano? vyřeším si to sama"

"Dobře, když to tak chceš" dala mi pusu na čelo a pak odešla.

Šla jsem si udělat něco k jídlu. Z obýváku jsem ale slyšela hlasy a tak jsem se tam šla podívat.

"To si ze mě děláš srandu" uchechtla jsem se a odešla do kuchyně.

"Cassie počkej, chci se omluvit nevím co mě to v té uličce popadlo, prostě jsem začal žárlit když jsem tě tam viděl s ním..." řekl Klaus a přešel ke mě a otočil si mě čelem k sobě.

"Na něčem jsme se ale domluvili Klausi, jestli se budeš takhle chovat dál..."

"Nebudu už to neudělám slibuju..."

Ruce jsem si dala kolem Klausova krku.

"Dobře"

Dala jsem mu pusu a dodělala si jídlo.

...

Ležela jsem Klausovi na hrudi a cítila jak si slabě oddychuje. Takhle klidnýho jsem ho za celá staletí neviděla.

Stále přemýšlím nad tím jak mu dokážu pořád odpustit i po tom všem co mi udělal. Po tom co mě využíval pro svůj úspěch. Je mi jasné že ostatní to asi pořád nechápou ale mě jo vlastně fuk, když jsem s Klausem nevidím nic jiného než nás dva, dala bych za něj i život, jen nevím jestli to tak má i on, ještě ke všemu po tom co udělal v té uličce, jako by mě spíš chtěl vlastnit než milovat...

...



















































































































































































_

Milostný příběh ( TVD )Kde žijí příběhy. Začni objevovat