Stranger Things (tak trochu jinak)

2.Kapitola

28.srpna 1984

Večer....

Právě si balím věci a zítra ráno odjíždím s mou novou rodinou do městečka v Indianě zvané Hawkins. Abyste byli v obraze , odpoledne v kanceláři jsem málem dostala infarkt , hrozně jsem se bála že když budu mít novou rodinu , tak se bude chovat stejně jako mí pravý rodiče , ale když mi slečna Johnsonová objasnila vše co jsem potřebovala vědět tak jsem se uklidnila. Poté jsem se seznámila s mou novou rodinou , tak jsem zjistila že jsou velice laskavý. Moje dvě "sestry" se jmenují Julie (15 let) a Anne (15 let) Petersovi , a moji "rodiče" se jmenují Elisabeth a Thomas Petersovi. Řekli mi , že hned zítra ráno odjíždíme , protože cesta do Hawkins trvá dva dny a jedeme autem. Takže už mám zabaleno a pokoj je až děsivě prázdný ,, No nic" řekla jsem si a šla si udělat večerní hygienu a pak spát.

29.srpna 1984

Ráno....

Je sedm hodin ráno a já právě vstávám , rychle jsem si udělala ranní hygienu a teď kráčím na snídani. V osm pro mě má přijet má nová rodina a proto jsem rychle snědla snídani a v 7:45 jsem už táhla kufr ven kde už na mě čekali rodiče ve velkém karavanu , tak jsme tam hodily kufry a vydali se na dlouhou dvoudenní cestu. 

31.srpna 1984 

Právě sedím v karavanu a poslouchám hudbu , ještě hodinu cesty a budeme v Hawkins.

O hodinu později....

,,Kate...Kate....Kate vstávej , už jsme doma." v tu chvíli jsem vyletěla z auta , šla jsem si pro kufry a vydala se do domu. Holky mě doběhly , ukázali mi můj pokoj a pak odešli. Vybalila jsem si věci a chtěla jsem se jít projít po Hawkins , vzala jsem si mobil a peněženku a šla jsem. Těsně před tím mi "táta" řekl že dnes v šest půjdeme do restaurace na večeři aby jsme oslavili můj příjezd. Jen jsem přikývla a šla jsem. Procházela jsem se asi už půl hodiny a jediné co jsem o tomhle městě zjistila je že ve škole asi nebude nikdo normální , protože už na mě asi tak šest kluků řvalo nějaký blbý narážky , tak jsem se jim dostala do hlavy a trochu je postrašila , pak jsem si nasadila sluchátka a začala ignorovat okolí. Najednou jsem do někoho vrazila , vzhledem k tomu že jsem neměla náladu a už ani sílu být na něj naštvaná nebo alespoň něco pokřiknout , tak jsem se na něj jen otočila a řekla ,,Promiň" byl to kluk tak nějak stejně starý jako já možná o trošku starší a musím uznat že celkem pohledný. Otáčela jsem se k odchodu když na mě ten kluk promluvil ,,To já se omlouvám , nedíval jsem se na cestu , jsem Billy" jediné na co jsem v tenhle moment myslela bylo .....že by nějaký kluk co není debil..... ale pak jsem si uvědomila že bych se měla také představit a tak jsem řekla ,,Jsem Kate jsem tu nová , dnes jsem se sem přistěhovala." na to mi on řekl ,,Vítej v klubu." zapálil si cigaretu a pak se mě zeptal ,,Budeš tu chodit na střední ?" ,,Jo bohužel mi nikdo nedal čas se na to připravit v podstatě jsem ani nevěděla že hned po příjezdu půjdu do školy." řekla jsem. ,,No budu muset jít rád sem tě poznal uvidíme se ve škole , čau." řekl mi. ,,Ahoj" řekla jsem a podívala se na telefon a sprintovala domů poněvadž musím na tu večeři a mám na přípravu jen půl hodiny.

Po večeři....

Ta večeře byla fajn. Teď si připravuju věci na první den školy , ani nevíte jak jsem z toho "Nadšená" ne fakt nechci tam jít první den školy je vždy neskutečně trapný.

Když jsem si přichystala věci do školy, tak jsem si šla udělat večerní hygienu a šla spát.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ <3