Who Are You?!

šéf

Elizabeth
Stoupli jsme si všichni a šéf začal povídat
„dobré ráno" řekl a stoupl si ke stolu. To jsem mu však ještě neviděla do tváře, jelikož jsem měla hlavu zakloněnou dopředu (chapete snad😭). „dobré ráno" řekli jsme všichni najednou a služky začaly dávat jídlo na stůl. „dobré ráno slečno Elizabeth" řekl mi slušně šéf a já jsem se mu mohla kouknout do tváře. „dobré ráno" řekla jsem mu a koukla na něj. Byl tak krásný! Má hnědé vlasy, které mu padaly trochu do obličeje a krásné oříškové oči. Šéf se na mě usmál a sedli jsme si.

Po snídani jsem šla po sobě umýt nádobí ale někdo mě obejmul zezadu, lekla jsem se a otočila. Byl to nějaký muž, kterého jsem tu neviděla. „ahoj krásko" řekl mi „um a-hoj" vykoktala jsem ze sebe. Najednou jsem uslyšela někoho něco pořvávat „hej ty, dej ji pokoj a zmiz!" přišel k nám a vrazil mu pěst a začal na nej něco pořvávat, potom mě vzal za ruku a někam mě táhnul.
Já jsem se bránila ale jelikož má o něco větší sílu, nechala jsem se. Šli jsme do nějakého pokoje kde za sebou hned zamkl a začal mluvit „nepokoušej se utéct El" řekl mi klidným hlasem „proč bych nemohla? Zažila jsem peklo! Ty jsi mi posílal dopisy, někdo po mně šel, unesli mě a teď jsem tady! Proč bych neměla utíkat! Neznám tě! Tak mi dej pokoj!" řvala jsem na něj ale to jsem dělat asi neměla „tak poslouchej milá dámo! Já to taky nemám lehký! A jestli budeš utíkat. Pamatuj vždycky si tě najdu! Vždycky!" zařval na mě a vlepil mi. Já jsem se chytla za tvář a koukla na nej se slzami v očích. „nebreč jinak to bude ještě horší!" řekl „kdo vůbec jsi?! Co po mně chceš?!!" „jsem Payton Moormeier kočko a jsi tu protože tě musím chránit a protože- no to je jedno" řekl a odešel. Já se rozbrečela a sklouzla jsem pomalu po zdi (chapete😂), dala jsem si ruce do dlaní a nějakým zázrakem jsem usnula.

Vím je to nuda ale bude to lepší! Slibuji!❤️‼️😂