Who Are You?!

"Elizabeth hlavně neumírej"

Šel jsem opět na recepci "Mohl bych se zeptat?" "Určitě" řekla mi recepční "Nevíte na jakém pokoji leží slečna Felt? Přivezli jí tu před čtyřma hodinami" řekl jsem ji "Samozřejmě, slečna Felt je na pokoji 28, patro číslo 7" řekla mi a já šel. Jel jsem výtahem a zmáčkl jsem tlačítko číslo 7 a šel hledat pokoj číslo 28.
Byl jsem před jejím pokojem a začal jsem zrychleně dýchat "Dobře to zvládneš, nádech a výdech" padlo mi v myšlenkách, chytl jsem se za kliku a šel jsem dovnitř. Hned jsem ji uviděl jak leží nehybně na lůžku a kolem ní je plno přístrojů. Šel jsem pomalu k ní, podal jsem si židli kterou jsem přišoupl k lůžku a sedl jsem si na ní (na tu židli ne na Eli☠️🤣), chytl jsem ji za ruku a jen jsem se na ní díval. Po chvilce jsem na ni promluvil "Lásko, Elizabeth.. já-já se ti omlouvám. Vím že mě neslyšíš a vím je to moje chyba, a asi se potom se mnou rozejdeš ale nesmíš mě tu nechat prosím" řekl jsem jí a její ruku stiskl víc "Strašně tě miluji ale prosím hlavně neodcházej" řekl jsem jí.
________________________________
Byl jsem u ní asi 3 hodiny a najednou začal pípat přístroj (který ukazuje ten tep nebo chapete snad) rychle jsem se zvedl a zavolal jsem sestřičku a rychle jsem šel na chodbu a zařval jsem "DOKTORA! POTŘEBUJI DOKTORA!!" a šel rychle za Eli a začal jsem ji "oživovat", přišli doktoři, nějaký sestřičky a mě poslali na chodbu. Sesypal jsem se tam, čekám tady už asi 10 minut a furt nic. Z pokoje ještě nikdo nevylezl až teď všichni vyšli. Hned jsem se zvedl a šel za doktorem "Doktore jak to s ní vypadá?!!" "Pane, slečna Felt.. přežila. Uvidíme jak to teď s ní bude. Nasadili jsme ji prášky který by jí měly více pomoci" "Dobře, a mohu za ní?" "Samozřejmě" řekl mi doktor a odešel. Otevřel jsem dveře od jejího pokoje a uviděl jsem u ní více přístrojů než předtím, sedl jsem si k ní a opatrně jsem ji chytl za ruku "Elizabeth hlavně neumírej, nesmíš mě tu nechat. Nezvládl bych to" řekl jsem ji a na novo jsem se rozbrečel.
________________________________
Po třech dnech
Šel jsem se opět podívat na Eli, furt ležela jako tělo bez duše. Doktor jí dává den na probuzení, jinak jí odpojí od všech přístrojích a vy víte co by to znamenalo..
13:48
Zpíval jsem ji potichu písničku Love Letter a koukal na naše ruce jak se společně drží.
Když jsem dozpíval písničku tak jsem se na ni podíval a ona pomalu otevírala oči. "Zlato? Elizabeth?! Slyšíš mě?" zeptal jsem se a ona jen koukala po pokoji až se zastavila u mě. "Pay-Pay? Jsi to ty-y?" zeptala se mě a já se jen usmál a kývl. Zvedl jsem se a šel jsem pro doktora, který zrovna šel po chodbě. Přiběhl jsem k němu "Doktore, doktore! Elizabeth se probudila" doktor jen kývl a šel se na ni podívat.
______________________________
Čekal jsem opět na chodbě a čekal na doktora s výsledky. Přišel ke mně asi po deseti minutách a řekl "Se slečnou Felt to vypadá velmi nadějně, do týdne bychom jí mohli propustit." "O bože dekuji ti!" řekl jsem a šel jsem opět za moji láskou.

Jakoby kratší díl alee snad nevadii, jsem už unavená takže proto je to tak krátký, snad chapete. Zítra se pokusím udělat dalsi díl. 🤍 dobrou nocc