|Meybe Luck|

Nečekaná změna...

Ten den se ve škole už nic extra nedělo. Ani žádné úkoly nemáme. Ještě aby jo když je pátek🙄

Po skončení poslední hodiny jsme si došly na oběd a jak jinak se to nedalo jíst, takže jsme se s Clary po cestě domu stavily na kebab💗

„Heleď Abi co máš v plánu dělat o víkendu?💞"zeptala se mě Clary

„Zatím nevím proč se ptáš?💗"odpověděla jsem jí

„Já jen jestli bys u mě nechtěla  přespat?🥰" řekla mi

„Jo určitě můžem😅💞"odpověděla jsem jí

„Okey počítám s tebou❤️🤣"řekla mi

Asi po deseti minutách jsem přijela domu. A měla jsem i docela dobrou náladu, což se moc často nestává.
Jenže se všechno změnilo když jsem přišla do kuchyně🥺

Mamka s bráchou stáli u kuchyňské linky a oba brečeli.
( Jenom taková menší připomínka můj starší brácha se jmenuje Noah Black a je mu devatenáct let. A moje mamka se jmenuje Ava Black a pracuje jako fotografka)

„Co se stalo?"zeptám se a zamířím k nim
„Mamka přišla o práci" řekne Noah
„Jak to?" zeptám se
„Prostě si našli někoho jiného a mě vyhodili" odpověděla mamka
„A co budeš dělat mami?" zeptala jsem se jí
„Budu si muset najít něco jiného a tím že tady v LA moc nabídek na focení není je klidně možné že se budeme muset přestěhovat někam kde bude více možností"odpověděla mi a u toho vzlykala🥺

Hned jsem pochopila co to znamená...
Otočila jsem se k nim zády a začala jsem utíkat ven z domu..
Běžela jsem za Clary celá ubrečená a v tomhle počasí docela zmrzlá..jen pro pochopení je půlka listopadu.
Přiběhla jsem k jejím dveřím a začala jsem na ně silně bouchat:(
Clary otevřela vlastně hned což jsem se osobně divila.

„Ježiši Abi🥺co se stalo?"zeptala se mě

„Nejspíše se budeme stěhovat"😭odpověděla jsem jí ubrečeně

„Počkat cože?! kam? kdy? a hlavě proč? myslela jsem že se vám tu líbí:( a hlavně po tolika letech co tu bydlíš? Pojď dál řekneš mi co se stalo" odpověděla mi mile

„Dobře" odpověděla jsme jí a šla dál

„Sedni si a povídej:(" řekla mi

„Prostě moje mamka přišla o práci a jak moc dobře víš je to fotografka a sehnat pro ní práci je tady v LA nemožné:( a proto se musíme přestěhovat někam kde bude více možností" odpověděla jsem

„Ale Abi když se odstěhuješ už se nebudeme vídat nebo jenom minimálně a co, když se ti něco stane a já ti nebudu moc pomoct, protože tam nebudu:(...nemůžeš to udělat a nechat mě tu:(" začala brečet taky

„Neboj se nějak to zvládneme:( ale bohužel zatím nevím kam to bude a ani kdy to bude" řekla jsem ji

„Ale slib mi že když se to stane a přestěhujete se někam daleko že za mnou budeš jezdit a nezapomeneš na mě:(" řekla mi a začala ještě víc brečet

„Prosím tě jak bych na tebe mohla zapomenout..na kamarádku která to se mnou táhne už od mala se jen tak nezapomíná🥺 a neboj máš můj slib budu za tebou jezdit kdykoliv kdy budeš chtít!" odpověděla jsem jí a pevně jsem jí obejmula

„A ještě jedna otázka.. platí dneska ta přespávačka?🥺" zeptala se mě v objetí

„Jasně že jo! Přece si naši poslední přespávačku nemůžu nechat ujít💞🥺" odpověděla jsem jí

Po asi půl hodině  strávené u mé kamarádky jsem přišla domu.

Uviděla jsem mamku jak sedí na gauči a na klíně má počítač..
Hned jsem poznala co hledá.
Šla jsem k ní a sedla jsem si na křeslo na proti ní.

„Mami?" zeptala jsem se tázavě
„Copak Abi" odpověděla mi

„Chápu to mami🥺 Chápu to že potřebuješ práci..a chápu to i přes to jak moc to bolí:( Ale nezlobím se na tebe mami" řekla jsme jí

„Zlatíčko pojď ke mě:(" odpověděla mi se slzami v očích
„Bude to dobrý Abi neboj" řekla mi a přitiskla si mě víc k sobě

„Dobře mami:( věřim ti!"
„A kdy se tak budeme stěhovat?" zeptala jsem se jí

„Abi nejspíše už příští týden" odpověděla mi

„Dobře a ještě jedna otázka mužů dneska spát u Clary?" zeptala jsme se
„Ano zlato můžeš💞" odpověděla mi
„Děkuju mami🥺"

Rychle jsem vyběhla nahoru do pokoje a začala si balit pár věcí s sebou.
Za chvíli jsem to měla a vyrazila jsem ke Clary. Opět jsem se nemohla dozvonit..ještě že mám ty klíče😅

Ten večer už se nic zajímavého nedělo akorát jsme si udělaly popcorn pustily si marvelovku a šli spát🥺♥️

Jenomže já jsem klasicky nemohla usnout a furt jsem nad tím přemýšlela jak to všechno vůbec bude. Ale nakonec se mi přece jenom podařilo usnout.
•
•
•
Ahujj zase<3 tak dneska poslední.
Přiznám se že u psaní této kapitoly jsem brečela jak želva🥺
No nic přeju dobrou noc🌙
Vaše Amyy<3