Je neděle osm ráno a já si šla zaběhat.
Chodím běhat do toho stejného parku kde jsem se naposledy ztratila a vlastně jsem zjistila, že je to i docela blízko od domu.
A dokonce jsem i ten obchodak našla. Sice s pomocí Toma, ale i tak😅Jinak když je řeč o Tomovi docela jsme se skamarádili. Začal s námi hrát basket a musím říct, že mu to fakt jde a ty jeho břišaky...BOŽE ABI CO TO DĚLÁŠ!
Vynadám sama sobě😅Prostě už několik dní na něj myslím a nějak se mi nedaří přestat.
Jenomže to takhle cítím asi jenom já..protože Tom nejeví zatím žádný zájem.
Až na to že se na mě furt přiblbe dívá jak na nějaký svatý obrázek..
Já nemám co říkat dělám to taky😅Ale mám docela dobrou zprávu ve škole jsem si našla pár kamarádů a jednu docela v pohodě kamošku.
U nás na škole jsou takový ty klasicky barbíny a je těžký tam najít normálního člověka😅
Jinak moje nová kámoška se jmenuje Em. ve zkratce Emma.💗
Mám ji docela ráda a upřímně jsem za ní vděčná, protože jak už jsem řekla je v naši škole dost těžký najít normální lidi.A zrovna včera jsem si taky volala s Clary a řekla ji všechny novinky o tom jak máme super sousedy, o tom jak jsem se ztratila a taky hlavně o Tomovi.
Samozřejmě by to nebyla Clary aby ze mě nevytáhla úplně všechno.😅💞A klasicky už nám začala chystat svatbu atd.😅
Jako upřímně já bych se vůbec nezlobila..UŽ ZASE! Musím s tím přestat jinak z toho za chvíli zešílím.Jinak dneska po obědě mám zase jít k Hollandům hrát basket.😅
Mám pocit že tam fakt chodím každý den...taky že jo😂
Ale co, když jim to nevadí proč ne😅Momentálně už se vracím po dvouhodinovém běhu a abych pravdu řekla mám dost..
Proto se dojdu osprchovat a udělat si potřebnou hygienu.Než jsem ještě vyrazila k Hollandům udělala jsem si něco do školy.
Měli jsme nafotit nějaké květiny co máme doma😅
Hah já která má v pokoji jenom kaktus kterej už je na půl suchej😂
No nedá se nic dělat bude muset stačit toto😅
Rychle jsem si to přetáhla z foťáku do počítače napsala nějaký komentář k fotce a poslala naši učitelce.Potom už jsem se jenom naobědvala a mohla vyrazit ke klukům.
Vyběhla jsem z domu a šla na ně zazvonit.
Otevřel mi Paddy a hned mě obejmul...byl tak roztomilý💞Chytil mě za ruku a táhnul mě na zahradu kde už kluci hráli basket.
Opět jsem si nemohla povšimnout Toma, který tam byl jenom v šedé teplákové soupravě..jemu by reálně slušel i pytel od brambor😂😅💞Takže opět jsem ztuhla a nemohla se hýbat.. už mě to fakt štve!😅😡
Bohužel s tím nemůžu nic dělat takže tam jenom stojím a čumím na něho😅Po chvíli ke mě však došel a z mého tranzu mě vysvobodil tím, že se mnou začal třást😂
„Vím že jsem totálně neodolatelný a úplně hot, ale pojď hrát čekáme tu na tebe už docela dlouho😂" řekne egoisticky
Počkat, co že to řekl? že je neodolatelný a hot? Jo to má pravdu....Aaaa už zase!
„Jo už jdu" odpověděla jsem
Hráli jsme asi půl hodiny a už mě to moc nebavilo.
Byla jsem hrozně unavená vůbec nevim z čeho, ale asi jsem si ještě nezvykla na časové posuny.Ale i tak mi Harry přihrál míč já ho chytla a běžela s ním ke koši.
Bohužel jsem moc daleko nedoběhla, protože mi někdo podrazil nohy a já spadla..
ČTEŠ
|Meybe Luck|
FanfictionPříběh osmnáctileté Abigail Black která se z Los Angeles přestěhuje do Londýna. Pozná tam spoustu nových lidí, ale hlavně potká někoho kdo ji změní život. Bude mít Abi konečně štěstí?