Sweet Melody ✔ [Verkwan]

12.

Po tom, co odnesl mámě balík vydal se Seungkwan k Seokminovi. Neměli nic naplánovaného, ale věděl, že se u něj zbytek poflakuje a on teď potřeboval být jinde než doma. Poslední dny v tom bytě je celý dny sám a už by to nevydržel.

U Seokmina to žilo, když mu Seokmin otevřel první co zaslechl byl Jihoonův křik na Soonyounga, který se podle Jihoonovi věty nacházel v kuchyni.

„Ahoj," pozdravil všechny Seungkwan a posadil se na první volné křeslo, které se mu dostalo do cesty. Dneska měl dlouhý den a nechtěl nic jiného než mlčet, být ve společnosti a jen poslouchat své kamarády. To mu však nevyšlo.

„Je ti něco, Seungkwane?" zeptal se Seokmin, když si všiml, že nejmladší v jejich skupince jen mlčky sedí, i když je to většinou on, kdo je slyšet nejvíc.

„Nic mi není, jen jsem měl dlouhý den a chci mlčky poslouchat jak se mý kamarádi baví," odpověděl Seungkwan.

„A proč se tak debilně usmíváš?" zeptal se Mingyu.

„Neusmíval jsem se," namítal Seungkwan.

„Ale usmíval," namítal zase Mingyu, „koukal jsi někam za nás a debilně se usmíval."

„To neřeš," mávl nad tím rukou Seungkwan.

Je možný, že se doopravdy usmíval? Když vypnul myslel na Vernona a na to, co mu říkal. Myslel na to jak moc miluje svou sestru, že by pro ní udělal cokoliv. Taky se snažil vybavit každý malý detail na jeho tváři a jeho hlas, ale že by se usmíval kvůli tomu?

„Tys potkal nějakou holku, že jo?" šťouchl do něj Soonyoung.

„Seungkwan, že by se dobrovolně bavil s holkou?" uchechtl se Jihoon, „vždyť ani s Jimin se nebaví, když to není nutný."

„Třeba se za těch pár dní změnil," uchechtl se Seokmin.

„Můžete mě přestat řešit, když tady sedím?" zeptal se Seungkwan. Kdyby na kecy svých kamarádů nebyl zvyklí nejspíš už by dávno odešel, ale za ty roky se naučil je tolerovat.

„Tak nám pověz, proč se usmíváš?" nepřestal Mingyu.

„Jo, proč se usmíváš?" zeptal se Jihoon.

„Pověz," přidal se Wonwoo.

„To ten kluk z kavárny," skoro vykřikl Seungkwan.

„Takže se ti líbí," vyjekl Jihoon vítězně.

„Ne, nelíbí," odvětil Seungkwan, „potkali jsme se, zašli jsme spolu na pizzu a prostě se bavili. Je stejně starý jako já a má podobný problém s rodiči jako já. Mě ignoruje matka a jeho taky ignorují rodiče, jenže má sestru, takže není tak sám jako já."

„Když se ti nelíbí, tak proč ses tak debilně usmíval?" zeptal se Mingyu nechápavě.

„Víte jak miluju, když mají sourozenci skvělý vztah plný lásky," začal s odpovědí Seungkwan. Zbytek každým slovem jen přikyvoval. „Jak jsem řekl, má sestru a udělal by pro ní všechno. Pracuje v kavárně jen aby jí zaplatil vzdělání v USA. Je to skvělý bratr."

„Takže zase nic," protočil očima Jihoon.

„Seungkwan se zamiloval jen do jejich sourozeneckého vztahu, trapný," dodal Soonyoung.

Seungkwan si oddychl. Konečně je přestal zajímat. Nebyla lež, že miloval Vernonův vztah s jeho sestrou, i když jeho sestru nikdy neviděl a jen slyšel pár historek. Sám neví jestli byla či nebyla lež to, že se mu Vernon líbí. Nikdy nikoho neměl rád, nikdy se mu nelíbila holka natolik, že by s ní chtěl chodit, tak jak to má poznat u kluka?

Jedno však věděl jistě. Vernona ze svého života nechce ztratit.