Vstal jsem a udělal ty raní blbosti. Však víme co dělám, dělá to téměř každý. Vzal jsem si již připravený batoh a ještě pár potřebných věcí. Je úterý a já jdu začít noví život. Budu se tvářit jakože jsem stracený či něco podobného.
Zabouchl jsem dveře a klíče nechal v bytě. Už se tam nehodlám vrátit.
Šel jsem na vlakové nádraží a nasedl jsem do vlaku. Jestliže se ptáte kam to jedu. Tak za Ikonem. Snad do toho útěku půjde se mnou.
Když jsem dojel na vlakové nádraží a vystoupil jsem z vlaku. Šel jsem tam kde Ikon bydlí. Když jsem zaklepal, Ikon otevřel.
Ikon: Ahoj Kuky... Co tu děláš?
Kuky: Utíkám.. Utečeš se mnou?
Ikon: Co? Kam? Jak?
Kuky: Chci utéct pryč. Od všeho. Chci začít od znova... Začneš se mnou?.
Ikon: Kuky já..
Kuky: Prosím! Chci mít u sebe aspoň tebe..
Ikon: Dobře..
Kuky: Super.
Ikon: Co si mám vzít?
Kuky: Vem si všechny peníze. To bude stačit.
Ikon: Dobře.
Ikon odešel. Chvíli jsem čekal a pak už jsem viděl Ikona jak šťastně přichází.
Kuky: Doufám že se těšíš na nový život.
Ikon: No... Docela i jo.
Kuky: Jak docela? Však všechny starosti budou zahozeny. Žádný povinnosti. Však si vem jak to je krásné.
Ikon: Máš pravdu Kuky..
Kuky: Já vím..
Dělali jsme blbosti a smáli se. Teď si budem užívat už furt. Už do nekonečna. Ani nevíte jak se těším. Snad se nemůže už nic pokazit.
Po cca třech hodinách jsme došli do opuštěného campu, ale jediné co tu bylo byl stan, ohniště a potůček..
Snažili jsme se rozdělat oheň a nakonec se nám to povedlo. Seděli jsme u ohně a povídali si. Začalo se stmívat a začala být i trošku zima, ale mikina a oheň mi stačili k teplu.
Povídali jsme si o tom co by jsme v novém životě chtěli zažít. Schodli jsme se na tom že YouTubery už nebudem.
Snad se na nás zapomene co nejdřív.
Kuky: Takže... Už si asi nebudem říkat přezdívkami ne?..
Ikon: Asi ne..
Kuky: Dobře Luky..
Ikon: Fajn Dane..
Oba jsme se zasmali. Já pak se koukl na noční oblohu a pak do ohně.
Je to tu hezký... Ale ani nevím jak dlouho tu s Lukym budem..
Kuky: Luky?
Ikon: Hm?
Kuky: Kolik tak typuješ že je hodin?
Ikon: Něco málo o kolo 18:00 až 18:30.
Kuky: To je v pohodě docela...
Ikon: Už máš nějaký plán? Co budem dělat zítra? Kam půjdem atd?
Kuky: Ne, nechávám to náhodě. Nějak se to vyvinout musí.
Ikon: Nechceš si to radši naplánovat?
Kuky: Ne. Měly bychom?
Ikon: Pro jistotu asi jo.
Kuky: Může se stát něco co nám naše plány kompletně zničí.. Takže to není dobrý nápad..
Ikon: Dobře...
Chvíli jsme si ještě povídali.. Když nad tím tak přemýšlím tak Česko je strašně malý. Svět je vlastně malý.. Ježiš to je tak strašně divný..
Pak jsme šli už spát.. Převaloval jsem se z boku na bok, ale nakonec se mi povedlo usnout...
Guys! Já žiju!
Nemám moc nápadů co psát, a taky neslibuju že kapitoly budou vycházet často. Děkuju moc všem za podporu. Budu se snažit psát aktivně, ale jak říkám, neslibuju to.
Snad dostanu nějakou tu chuť psát tenhle příběh. Tak snad brzy ahoj!
