Love Passes Through Fragrance/niamᵐ-ᵖʳᵉᵍ

«1»

Liam - tessie_tomlinson
Niall - tadyvicky

Liam

,,Byla to super. Tolik různý-"

,,Doktore? Potřebujeme Vás na pohotovosti." oznámí mě a mému kolegovi sestřička, která mě mimochodem zachránila od té nejnudnější konverzace na světě.

,,Kterého myslíte, sestři?" zeptám se jí s úsměvem.

,,Uh, Vás." řekne a začne se hrabat v několika lékařských kartách, které drží v rukou.

,,Co se děje?" zeptám se, když vstávám od svého stolu.

,,Akutní případ jedné malé omegy." řekne a to už vycházíme ze dveří.

,,Mluvte." řeknu a rázně jdu chudobou plnou pacientů a sestřiček a lékařů.

,,Niall Horan. Dvacet jedna let. Znásilnění a následně nechtěné označení. Má bolesti, v sanitce byl na deset minut v bezvědomí a rána hrozně krvácí." oznámí mi když pročítá jeho kartu.

,,Tak jdeme na to." povzdechnu si mířím k mému boxu.

Niall

Jsem neskutečně vyděšený. Z očí se mi linou slzy, mou tvář zdobí bolestná grimasa.

Nebylo by poprvé, co by se mi něco takového stalo, ale tentokrát to bolelo více než jindy.

Mám na zádech šrámy, po těle modřiny a drobné krvavé ranky, ale nejhorší je označení. Strašně to krvácí. Motá se mi hlava a chci spát.

Mám strach. Co se bude dít? Sice jsem byl znásilněn několikrát, ale nikdy mě nikdo neoznačil. Všichni mi říkali, že to ani moc nebolí.

Ale tohle bolí. Potřebuju pomoc. Obejmout a uklidnit. Kdo se o mě vůbec postará? Celý se třesu, ani léky mi nepomohly.

Liam

,Jak se vede?' přesně to je otázka, na kterou se chci zeptat. Jenže zjistím, že je to vlastně zbytečné. Na lůžku leží malý blondýnek, zkroucený bolestí a na krku má krví prosáklý obvaz.

,,Dobrý den. Jsem doktor Payne a teď Vás vyšetřím, platí?" zeptám se a čekám na nějakou, jakoukoli odezvu.

Jenže jediné co z něj vyšlo, vlastně vycházelo to z něj celou dobu, byl bolestný sten.

,,Nelekněte se, zasvítím Vám do očí, abych zjistil, jak reagujete.

,,Tohle je v pohodě. Můžete mi prosím říct, zbil Vás někdo?" zeptám se jej.

Jako odpovědi mi bude muset stačit zakroucení hlavy.

,,A můžete mi říct co se Vám stalo?" zeptám se a chlapec na lůžku ztuhl.

Niall

Mám příšerný strach. Ještě více mě snad děsí vůně toho může, která mě až nezdravě i přes příšernou bolest láká.

Nejsem schopen normálně odpovídat. Vlastně ze sebe nevydám ani normální slovo.

Kroutím se v nepříjemných bolestech a držím se za obvázaný krk.

Jen příšerné bolestné skučení.

,,Prosím, pomozte mi.." Dostanu ze sebe nakonec.

Cloumají se mnou vzlyky. Jakmile přijde otázka na to, co se stalo, stuhnu.