Love Passes Through Fragrance/niamᵐ-ᵖʳᵉᵍ

« 15 »

Liam, Zayn, Harry - me
Niall, Louis - tadyvicky

Liam

,,Ni, ty si nic nepamatuješ? Jsme v nemocnici." nechápu.

Niall:

,,Ach tak.." Jsem trochu zmatený. Posadím se a rozhlédnu se kolem sebe.

Liam

,,Ni, co si pamatuješ?"

Má krátkodobý výpadek paměti. Podle studií se to u většiny přirozených potratů stává. Ale Niall přece nepotratil. Nebo ano?

Niall:

,,Teď už vše, dobrý.." Kývnu a vstanu.
,,Pojďme.. Domů.."

Liam

,,Ještě nesmíme. Musíš tady chvíli zůstat. Adam za chvíli přijde a zkontroluje, jestli je všechno v pořádku. Pak pojedeme domů." mrknu na něj a upravím mu peřinu.

Niall:

,,Ne.. On už ne.." Zaprosím. Nemám ho rád.

Liam

,,Nemusíš se ho vůbec bát. Je to můj kamarád už roky." s úsměvem ho pohladím po ruce.

Niall:

,,Ale můj ne." Odseknu a ucuknu.

Liam

Chci na to něco říct, ale v tom mi zabrání vyzvánění mého telefonu.

,,Omluv mě." řeknu směrem k Niallovi a přejdu k oknu.

,,Ahoj." řeknu milým hlasem.

,,Čau, hele změna plánu. Musím ti to dovést už dnes."

,,Cože? Jak už dnes?! Byli jsme domluveni na sobotu. Dneska je středa?!" zahřmím.

,,Já vím, ale chlápek co mi pronajímá byt, mi řekl že se toho mám co nejrychleji zbavit. Musím ti to dovést teď a nebo to dám někomu jinému." vysvětlí.

,,Dovez mi to do nemocnice. Na recepci řekni, že jdeš za mnou. Sejdeme se u mě v kanclu." dám mu instrukce.

,,A kde jsi teď?" zeptá se.

,,To je jedno. Zatím pa." s tím telefon zavěsím.

Niall:

Probodnu ho pohledem.
,,Ty mě podvádíš, že jo?!"

Liam

,,Cože?" podívám se na něj nechápavě.
,,Proč si to myslíš? Ty mi nevěříš, že?" zesmutním.
,,Hele teď musím jít. Za chvíli jsem zpátky. Ty si zatím rozmysli z čeho mě podezříváš." naštvu se o odejdu z pokoje.

Niall:

Když odejde, vyjdu taky ven. Ale směrem ke dveřím. Podaří se mi utéct ven, což je.. Obdivuhodné.

Liam

Hned jak přeberu 'tu vec' za mnou přiběhne Adam.

,,Liame? Niall utekl." řekne zadýcháně.

,,Cože? Proč jste ho nehlídali?" vykřiknu.

,,To teď neřeš. Vím kde je. Těhotní mívají takové takové nálady. Dali jsme mu GPSku. Musíme jít. Dělej." jak jen to dořekne, zamknu kancelář a společně s Adamem vyběhnu ven z nemocnice.

Niall:

Běžím, co mi síly stačí, a to že mi nestačí. Dostanu se do nějakého lesa, kde se zvládnu akorát rozmlátit a zlomit si ruku.
Proč nemůžu mít klid?!