Dcera Dominika

Pokračování

(Dominik) dívám se na Elišku zaskočeně "v.h: Chudáček" vydechl jsem "Pojď sem beruško" pevně jsem obejmul Elišku a dal jsem jí rukou hlavu o mému hrudníku. Hladím jí po vlasech "Dobrý to je, se mnou se ti nic nestane a nikdo ti nic neudělá. To ti slibuju" dal jsem jí pusu do vlasů "Slibuju"

(Eliška) pevně jsem obejmula tátu a opřela jsem si hlavu o jeho hrudník "Děkuju tati" zkouším se uklidnit

(Dominik) usmál jsem se "Nemusíš děkovat, pro tebe udělám všechno" hladím jí teď na zádech "Teď tady žádný otčím nebude, tak už klídek"

(Eliška) po chvilce jsem se uklidnila. začala jsem se usmívat "Děkuju ti tati. Jsem ráda že jsem tady"

(Dominik) taky se usmívá "Taky jsem rád a nemusíš děkovat beruško" dal jsem jí pusu do vlasů. S Eliškou jsme takhle u sebe seděli do konce streamu a pak někteří odešli a jsem tady jen já, Eliška, Jakub a Hasan. Já s Jakubem a Eliškou sedíme na gauči a povídáme si. Já sedím tak že se jakoby opírám o bok té opěrky a mám jednu nohu nahoře a pokrčenou. Druhou mám normálně na zemi a Eliška na mně leží.

(Eliška) mám nohy nahoře a jsem tělem opřená o tátu, mám mobil v ruce a něco na něm dělám u toho jsem se ptám táty "Tati? V kolik pojedeme domů?"

(Dominik) odpověděl jsem "Asi až za dvě hodiny, možná až ráno... proč?" obejmul jsem Elišku jednou rukou

(Jakub) "Protože chce vědět jak dlouho budou moct mrdat" trochu jsem se zasmál

(Eliška) pousmála jsem se "ty seš debil tyvole. A ptám se protože začínám být unavená... tati já přece nebudu spát tady, nemám v čem spát a nemám se čím odlíčit, nalíčit..."

(Dominik) vydechl jsem "Elii... nemůžeš být doma sama a já musím být tady"

(Eliška) "A to mám spát tady? Tati nemůžeš zavolat strejdovi? Nebo někomu?" otočila jsem hlavu jakoby dozadu a dívám se na tátu

(Dominik) dívám se na Elišku "Eli... Nikomu jinému už nemůžu zavolat a Viktor už bude určitě spát... ale zkusím mu zavolat" vzal jsem si mobil do ruky a vytočil jsem Viktora. volám Viktorovi

(Viktor) ještě nespím, ale ležím už v posteli a snažím se spát. Nemám zapnutý vyzvánění, jen to mám nastavený, aby mi vibroval mobil. vydechl jsem a otevřel jsem oči, vzal jsem si do ruky mobil a podívala jsem kdo volá. Zvedl jsem hovor a mluvím potichu

HOVOR:
Viktor: Čau Dominiku, co potřebuješ že mi voláš tak pozdě? Je něco a Eliškou?

Dominik: Čau Viktore, Eliška je v pohodě. Jen já potřebuju být ve studiu trochu dýl a já nevím jak dlouho to bude trvat. A Eliška chce už spát, nechci jí nechat doma samotnou a tady spát taky nemůže. Takže se chci zeptat jestli nemůže být přes noc u vás.

Viktor: Uff... noo... ale jo, jestli je to jen na jednu noc tak může. Ale přivezeš mi jí sem že jo?

Dominik: přivezu, takže my teď pojedeme a budeme tam tak do půl hodinky. Ještě se stavíme u nás pro nějaký věci.

Viktor: dobře, budu vás čekat tak zatím čau

Dominik: čus
KONEC HOVORU

(Dominik) vypnul jsem mobil "Takže pojedeš spát k Viktorovi, tě tam zavezu ano?" usmál jsem se

(Eliška) sedla jsem si na kraj gauče a podívala jsem se na tátu "S tím souhlasím, ale zajedeme k nám pro nějaký věci... že jo?"

(Dominik) sedl jsem si "Ano Eli, toho se neboj" pohladil jsem Elišku po vlasech a stoupl jsem si "Tak pojď" dívám se na Jakuba "Za chvilku budu zpátky"

(Eliška) prostě jsme s tátou odešli a odjeli jsme domů, kde jsem si vzala pár věcí a táta mě odvezl za Viktorem. Po pár minutách mě táta prostě dovezl za Viktorem, táta odjel a mně strejda mi řekl že budu spát na gauči. Strejda šel zase spát. Já jsem se převlíkla do pyžama, odlíčila jsem se, lehla jsem si, zakryla jsem se a teď se dívám do stropu protože nechci spát a přemýšlím o mně a o tátovi. "v.h: Asi je špatně že jsem u táty... stejně nemá na mě vůbec čas a musím být tady... měla bych utéct... jsem tátovi jen na obtíž" začali mi téct slzy

(Viktor) nemůžu usnout a taky mám žízeň, takže jsem se zase zvedl a šel jsem do kuchyně pro pití. Když jsem šel přes obývák a všiml jsem si že Eliška nespí, takže jsem přišel ke gauči a sedl jsem si na kraj gauče a všiml jsem si že jí tečou slzy "Eli co se děje?" mluvím potichu a pohladil jsem jí po tváři

(Eliška) dívám se teď na Viktora "Nic se neděje, jen jsem přemýšlela" mluvím taky potichu. pousmála jsem se

(Viktor) "Elii" hladím teď Elišku palcem po tváři "Řekni mi pravdu Eli, pomůžu ti když budu moct"

(Eliška) vydechla jsem "No dobře" sedla jsem si "Prostě... mám pocit že sem nepatřím... máma mě dala k tátovi abych se měla líp... ale asi to neměla dělat, táta na mě stejně nemá čas a musí mě dávat k tobě. A když nebudeš moct ty se o mě postarat tak kdo? Prostě táta nemůže vychovávat dítě"

(Viktor) obejmul jsem Elišku jednou rukou kolem ramen "Eli... představ si že ti najednou někdo zaklepe na dveře a dá ti dítě a řekne že se o to dítě budeš starat po zbytek svého života... jemu se změnil život z minuty na minutu, takhle to brát nemůžeš. Musí si na tohle zvyknout, ale já s ním promluvím" usmál jsem se a dal jsem Elišce pusu na spánek

(Eliška) usmála jsem se. Jsem už v klidu, jen jsem si utřela slzy "budu nad tím přemýšlet a ještě tady je něco" dívám se na Viktora

(přítelkyně Viktora) přišla jsem do obýváku, rozsvítila jsem lampičku a dívám se na Viktora a na Elišku "Co se tady děje?" mluvím taky potichu

(Viktor) podívání se na mojí přítelkyni "Nic zlato, jen u nás bude Eliška spát. A Eliška je dcera Dominika, už jsem ti jednou něco o ní řekl a teď rozebíráme to co jí trápí" usmál jsem se

(přítelkyně Viktora) pousmála jsem se "Dobře a můžu být u toho taky?" dívám se teď na Elišku

(Eliška) dívám se na přítelkyni Viktora "Můžeš" usmála jsem se... ta jeho přítelkyně si sedla a poslouchá

(Viktor) dívám se na Elišku "Tak? Co je ta druhá věc?"

(A to se dozvíte v další části)