(Viktor) po chvilce jsem přišel do studia. Dívám se na všechny jak se ani nezajímají. Jakoby jsem smutně vydechl. "v.h: Tak se o ní postarám já" přišel jsem ke židli které je kousek od toho gauče kde někteří sedí. Posadil jsem jí na tu židli a čupl jsem si. Dívám se na Elišku "Eli je ti furt zima?"
(Eliška) furt se klepu. Kývla jsem hlavou jakože ano a pak říkám "Viktore já tady nechci být... já se ho bojím" začali mi téct slzy
(Dominik) podívání se dozadu na Elišku. Stoupl jsem si a přišel jsem k Elišce taky jsem si čupl "Eli co se stalo" pohladil jsem Elišku po tváři
(Eliška) trochu jsem se pousmála "Ale nic, jen... mi je zima jak jsem šla ven" dívám se pohledem na tátu
(Dominik) usmál jsem se "Dobře... hele Eli... já se chci omluvit, vím že jsem ti neměl hned dávat facku... Eli mrzí mě to, vážně promiň"
(Eliška) dívám se na tátu. Usmála jsem se a obejmula jsem ho "Já se omlouvám za to jak jsem se chovala, ale měla jsem k tomu důvod"
(Dominik) obejmul jsem Elišku "Věřím že si měla k tomu důvod, potom si o tom promluvíme ano?"
(Eliška) kývla jsem hlavou jakože ano. Pustila jsem tátu a podívala jsem se na Viktora a usmála jsem se. Dívám se zase na tátu "Ale měl bys něco vědět už teď"
(Dominik) dívám se na Elišku "Copak beruško?" dal jsem jednu ruku na nohu Elišky
(Eliška) usmívám se "No prostě... Viktor... on... on je mámy brácha, takže je v naší rodině"
(Dominik) jsem teď jakoby zaskočený a chvilku přemýšlím a pak říkám "To je skvělá zpráva Eli... Tak aspoň že to víme a ještě něco Eli?"
(Eliška) "M-m, už nic... To další si řekneme potom" Dominik mi dal pak jen pusu na čelo a šel si sednout zpátky. Dívám se na Viktora jako kdybych chtěla mu něco říct
(Viktor) dívám se celou dobu na Elišku a znám její ksichtíky a tak vím co chce "Copak mi chceš ještě říct Eli?"
(Eliška) "Chci ti to říct, ale ne tady... někde v soukromí prosím" usmívám se
(Viktor) "Dobře tak pojď" oba jsme si stoupli a šli vedle do místnosti a tam jsem posadil Elišku na křeslo. Sedl jsem si vedle ní "Tak copak?"
(Hasan) usmál jsem se a přijel jsem se židlí vedle Elišky "Prostě jde o to že chceme spolu chodit, ale Dominik to nedovoluje" dal jsem ruku na stehno Elišky
(Viktor) pousmál jsem se "Se divíte? Vždyť jste o pár let od sebe... ale jisti se milujete tak je asi jedno" vydechl jsem "Víš co? Já promluvím s Dominikem a uvidíme, zatím si dělejte co chcete" odešel jsem za Dominikem
(Eliška) usmála jsem se a stoupla jsem si. Sedla jsem si na Hasana a nohy jsem prostrčila těma dírami mezi křeslem a bočním opěradlem. Dala jsem ruce kolem krku Hasana. Dívám se mu do očí a usmívám se "Tak vidíš zlato, budeme spolu"
(Hasan) usmál jsem se a dal jsem ruce na boky Elišky. Dívám se do očí Elišky "To jsem rád, miluju tě Eli" dal jsem jí pusu na pusu
(Eliška) usmála jsem se jak sluníčko "Já tebe taky" taky jsem mu dala pusu na pusu. Položila jsem hlavu na jeho rameno. Zavřela jsem oči a přitulila jsem se k němu a pak mě Hasan obejmul.
(Hasan) přijel jsem tou židlí ke stolu a přestal jsem objímat Elišku a rukama nějak pracuju. Nechávám Elišku mně objímat a tulit se mě mně
ČTEŠ
Dcera Dominika
HumorDominik si udělal před pár lety dceru, bylo mu asi čtrnáct... Ale do teď o tom nevěděl, dozví se to na začátku příběhu. Té dceři je teď čtrnáct a jnenuje se Eliška. Její máma má ještě dvě další děti, jen o dost mladší a nemá čas se o Elišku starat...