Zpět v minulosti //Dnf//

1

Dnes je už pozdě to video dostříhám zítra. Vztanul jsem a šel do mého pokoje kde jsem zaplul do postele a nechal se pohltit sny.

Ráno mě probudilo slunce. Pomalu jsem vztanul a protáhl se. Můj pokoj vypadal jinak. Všechno bylo takové strarší. Divné. Šel jsem do studia. Kde je počítač? Šel jsem se kouknout z okna. Vše bylo jinačí. Starší typoval bych asi z roku 1980. Odběhl jsem do svého pokoje kde jsem se převlékl a učesal. Na snídani jsem neměl chuť. Vyběhl jsem z baráku.

Všichni byly oblečení do podle mého historického oblečení. Přišel jsem k člověku který prodával noviny. ,,Prosím vás pane v jakém jsem to roce?" Zeptal jsem se. Neodpověděl mi a dál se věnoval prodávání novin. To je výborné. Šel jsem teda dál kde by měl být obchod s elektronikou. Co? Bylo tam knihkupectví.

Procházel jsem se a ptal se lidí na rok. Všichni se na mě dívali jako na blázna. Začalo mi kručet v břiše. No to je výborné. Šahl jsem do kapsy jestli tam nemám ňjáké peníze. Měl jsem štěstí byla tam bankovka která měla hodnotu 500 korun. Výborné teď jen najít obchod s jídlem.

Chvíli se mi nic nedařilo najít ale po chvilce jsem něco našel. Vítězně jsem se usmál a rozešel jsem se do obchodu. Otevřel jsem dveře a vešel dovnitř.

Uviděl jsem tam pracovníka který doplňuje regály. Vypadal vcelku mile. Hmm mám se ho zeptat na to v jakém jsem roce? No když tak později nebudu nic riskovat. Šel jsem k pečivu a začal hledat donut. Nemohl jsem ho najít. ,,Potřebujete pomoc?" Zeptal se hlas za mnou. Otočil jsem se a tam byl pracovník co před chvílí doplňoval regály. ,,Ano kde máte donuty?" Zeptal jsem se. Pracovník se na mě podíval. ,,Co je to donut?"Zeptal se. No alespoň vím že jsem v době kde asi neexistovyly ještě donuty. ,,To je jídlo ale to ještě zatím neexistuje." Odpověděl jsem. Pracovník se zasmál. ,,V jakém roce jsem?" Zeptal jsem se. ,,No přece 1975." Odpověděl. Vykulil jsem oči. ,,Děkuji emm..." Řekl jsem. Začal jsem hledat jmenovku ale pracovník ji nikde neměl. ,,Říkej mi Dream." Řekl a já se usmál. ,,Dobře. Děkuji Dreame." Poděkoval jsem.

Chvíli jsem si s Dreamem povídal ale pak se musel jít věnovat nově přicházejícím zákazníkům. U pokladny jsem zaplatil rohlíky a šel domů.

Konečně doma. Sundal jsem si boty a rozplácl se na sedačku.
Fakt výborné jsem v roce 1975. Jak jsem se do tohohle roku vůbec dostal? Však jsem šel jen spát. Musím se dostat do roku 2022. Jenže jak? Chci zpátky do svého roku!

Chvíli jsem přemýšlel ale omrzelo mě to. Vztanul jsem ze sedačky a vydal se na balkón. Vyděl jsem dokonce na obchod kde jsem potkal Dreama. Musel jsem se usmát. Děti si hrály na schvávanou a rodiče mezitím seděli na dece a povídaly jsi. Musím uznat že ten les v dáli je lepší jak továrna která tam bude jednou postavena. Příroda je čištější a krásnější. No ale jak se povedlo během 47 let tu přírodu tahle zničit? Stál jsem na balkóně a koukal se na město a na krajinu kolem. ,,Tommy pojď jsem to jablko bylo moje!" Zakřičí někdo. Rozhlédnu se a tam si všimnu na louce dvou kluků kteří se honily. Menší hnědovlasý kluk se snažil dohnat asi Tommyho. No musím uznat že to bylo hezký se na ně koukat.

Chvíli jsem se ještě koukal a pak jsem zalezl zpátky dovnitř.

Dámy a pánové a všichni ostatní. Snad se vám tahle kapitolka alespoň trochu líbila. Chci oznámit že tady kapitoly nebudou vycházet pravidelně. Hned jak napíšu ňjákou kapitolu tak ji vydám. Může se stát že třeba vydám během týdne 2-4 kapitoly. No možná někdy žádnou během týdne. Nebude tady nic úchylného. Moc nemusím úchylné scénky. Vždy bude jinam dlouhá. Pokud máte radši dlouhé kapitoly tak píšu my dead friend is ghost. Každá kapitola má nad 1000 slov. Přeji hezký den.
Flake:)